V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
. Tato
jednotka energie nazývá rydberg (Ry) její numerická hodnota je
1 Ry
Selh2
= 2,17 10~18 13,6 . nazývají excitované stavy..
Nyní třeba konfrontovat rovnice, které jsme odvodili, přímo experimentem.10) hv,
kde kmitočet emitovaného fotonu. Nejnižší energetická hladina nazývá
základní stav atom vyšší hladiny E2, E3, EA, . Je-li kvantové
číslo počátečního stavu vyšší energií) kvantové číslo konečného stavu nižší
energií) tvrdíme, že
počáteční energie konečná energie energie fotonu
(6.9) energie:
počáteční energie —
konečná energie —
me4 1
U 2
0h2 ’
me4 \
K /
144
. (Kladná energie systému jádro-elektron znamená, elektron není vázaný
k jádru nemusí splňovat žádné kvantové podmínky; takový útvar samozřejmě
netvoří atom.Bohrův model atomu
nemá dostatek energie, aby unikl atomu. Podle našeho modelu nemohou být elektrony atom mimo jisté specifické
energetické hladiny.)
Energie základního stavu vodíkového atomu energetickou jednotkou,
vhodnou použití při studiu různých aspektů atomové molekulové fyziky. Zkusme předpokládat, přeskočí-li elektron excito
vaného stavu stavu nižšího, vyzáří úbytek energie jako jeden jediný světelný
foton.
Jestliže kvantové číslo roste, blíží příslušná energie stále více limitě
n elektron již není dále vázaný jádru, aby ním mohl vytvářet
atom.
Zvláště pozoruhodným experimentálním výsledkem jsou čárová spektra atom ů
získaná při emisi absorpci; plynou tato spektra našeho nynějšího atomového
modelu?
Existence určitých diskrétních energetických hladin atom vodíku napovídá
souvislost čárovými spektry.
Počáteční konečné stavy, jež odpovídají kvantovým číslům mají
podle (6. Představa skoku elektronu jedné hladiny druhou, kde energie
odpovídající rozdílu mezi hladinami celá ihned vysílá jediném fotonu, nikoli
nějakou postupnou cestou, zapadá tohoto modelu velice dobře
