Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 103 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
11. Omezíme-li nějakým způsobem Ap, což odpovídá širokému vlnovému klubku na obr. Proces měření tudíž zavádí neurčitost 4-1) Jak dokazuje učebnicích kvantové mechaniky (viz např.22) . Znaménko důsledkem toho, vlnová klubka mohou mít různý tvar. 4. rec.23) 106 .22) jednou forem principu neurčitosti4”1), kterou poprvé získal (4. Přesná velikost změny nedá předpovědět, ale bude pravděpodobně téhož řádu jako hybnost fotonu /¡/A.22) jsou nutným důsledkem vlastností nekomutujících operátorů. Vztah (4. Předpokládejme, chceme změřit polohu hybnost něja­ kého objektu určitém okamžiku. Každý foton hybnost h/1, když srazí elektronem, změní se původní hybnost elektronu. 4. Můžeme tak třeba zkoumat elektron pomocí světla vlnové délce Ajako obr. Zde světelné fotony dopa­ dají elektron.Vlnové vlastnosti částic Neurčitost vlnového čísla Broglieho vln příslušejících částici tudíž za následek neurčitost hybnosti částice podle vzorce (4. Pozn. Tento princip uvedeném tvaru říká, součin neurčitosti polohy tělesa daném okamžiku neurčitosti jeho hybnosti v témže okamžiku nejméně rovná Planckově konstantě Nemůžeme současně měřit polohu hybnost naprostou přesností. 4. musíme dotknout prstem, osvětlit nebo ním nějak jinak interagovat. Odvodíme nyní tak, že založíme naše úvahy nikoli vlnové povaze částic jako minulém odvození, ale na částicové povaze vln. Blochincev 1956, /JaBMflOB 1963, JlaHflay-JlH<jmiHu 1963), nerovnosti obdobné vztahu (4. Zařídíme-li experiment tak, aby Ax bylo malé, což odpovídá úzkému vlnovému klubku obr. Tyto neurčitosti nemají původ přístroji, nýbrž přírodě. Princip neurčitosti lze odvodit různými způsoby.21) Dosazením hodnoty (4. Proto není označení princip neurčitosti obecně přijato mlu­ ví pak prostě relacích neurčitosti.20) dostáváme neboli (4.9c, bude veliké Ax. Abychom mohli provést měření, musíme těleso zasáhnout něčím, nám přinese požadovanou informaci, tj. Werner Heisenberg roce 1927.9b, bude velké.22) tak představují neredukovatelné minimální hodnoty, které jsou důsledkem vlnové povahy pohybujících těles; všechny přístrojové statistické neurčitosti, jež vznikají průběhu skutečného měření, jen zvětšují součin Ap. Ap ve (4