V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Konečně těch případech, kdy žádá velký regulační rozsah otáčivé
rychlosti motoru (větší než možné současně použít jak řízený
usměrňovač, tak pulsní měnič stejnosměrného napětí.
Někdy nutné napájet měrně kmitočtu stejnosměrného zdroje (dy
nama; akumulátorové baterie), jehož napětí neodpovídá požadavkům měniče.
10
. Takové zapojení může použít proto, při změně vstupního napětí
střídače mění podmínky komutace při konstantních parametrech ko
mutačních součástí.
Dále jsou podrobněji rozebrány jednotlivé celky, nichž sestaven
tyristorový měnič kmitočtu, proveden rozbor jejich činnosti uvedena
metodika výpočtu.
V tomto případě měniče kmitočtu místo řízeného usměrňovače zařazuje
měnič stejnosměrného napětí; nejčastěji používá tyristorový pulsní
měnič. Tyto
rezervy komutačních obvodech způsobují rychlý vzrůst ztrát střídači,
které jsou při velkém regulačním rozsahu nepřípustné. snížení výstupního napětí usměrňo
vače nejmenší velikost při současném požadavku střídače další snížení
vstupního napětí začne pracovat pulsní měnič, který sníží vstupní napětí
střídače požadovanou velikost.
Proto takovém případě napětí výstupu řízeného usměrňovače mění
v malém rozsahu (do 1).Ovládání pohonu (rozběh; zastavení) jeho jištění obvykle obstarává
reléová automatika, popřípadě mohou použít bezkontaktní souěástky
řízení.
Postavit takový pulsní měnič vyhovujícími energetickými parametry je
téměř nemožné.
Použití jednoho, pouze pulsního měniče stejnosměrného napětí možné
u měničů pracujících nízkým kmitočtem, ale není vhodné pro vysoko
frekvenční měniče, proto, pracovní kmitočet pulsního měniče musí
být několikanásobně vyšší než nejvyšší výstupní kmitočet, kHz. Vzhledem tomu, výstupu pulsního
měniče není vyhlazovací filtr, nabíjejí komutační kondenzátory střídače
stále stejným napětím, které rovná nejnižšímu výstupnímu napětí usměr
ňovače, komutační schopnost střídače dalším snižováním napětí ne
zmenšuje. Pulsní regulátor přitom nepracuje, jeho
regulační součástky jsou plně otevřené výstupní napětí řízeného usměrňo
vače vstupním napětím střídače. Je-li nutný velký regulační rozsah při daných parametrech
komutačních součástí, zabezpečujících komutaci při nejnižším napájecím
napětí střídače, vznikají rezervy komutačních obvodech, které jsou tím
větší, čím větší rozsah změny napětí čím vyšší pracovní napětí.
V uvedeném případě výstup pulsního měniče nedává vyhlazovací
filtr
