V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Napětí výstupu střídače reguluje změnou napájecího stejno
směrného napětí pomocí řízeného usměrňovače, přičemž počet fází zapojení
řízeného usměrňovače nezávisí zapojení střídače. Velké množství
tyristorů, nutnost vytvářet meziobvod kmitočtem, který mnohonásobně
převyšuje výstupní kmitočet, vylučuje použití tohoto typu měniče ob
lastech vysokých kmitočtů pro napájení motorů velkou otáčivou rych
lostí nelze rovněž použít. vyžaduje velmi spolehlivé, rychle působící jističi obvody. Některá zapojení cyklokonvertorů lze použít
k vytváření vyšších kmitočtů. Pracují umělou (kapacitní) komutací je
jich sestavení potřeba velkého počtu tyristorů. praxi právě těchto
příčin nerozšířily. Pro vytváření vysokých kmitočtů nejsou
cyklokonvertory vhodné.
Výstupní kmitočet měniče může řídit širokém rozsahu směru jak
dolů, tak nahoru kmitočtu napájecí sítě.
Z krátkého přehledu různých typů měničů kmitočtu lze dojít závěru,
že pro napájení asynchronních motorů velkou otáčivou rychlostí kotvou
nakrátko nejvýhodnější tyristorový měnič kmitočtu stejnosměrným
meziobvodem.
V měničích stejnosměrným meziobvodem střídavé napětí napájecí
sítě nejprve usměrňuje stejnosměrné napětí pak přivádí vstup ne
závislého střídače, který přemění střídavé napětí požadovaného kmi
točtu.Cyklokonvertory umožňují získat výstupní napětí proměnného kmitočtu
přímou proměnou síťového kmitočtu. Měnič tři zájdadjií čá?ti; silovoučást, gyStém výkonové části
8
.
Při správném výběru součástek komutačního obvodu však pravděpodobnost
poruchy komutace velmi malá.
Blokové schéma nejrozšířenějšího tyristorového měniče kmitočtu na
obr.
U měničů střídavým meziobvodem nejprve trojfázové napětí průmyslové
ho kmitočtu přemění jednofázové napětí vyššího kmitočtu. Tato vlastnost měničů kmi
točtu stejnosměrným meziobvodem značné míry určuje oblast jejich
užití. Výstupní kmitočet se
řídí změnou kmitočtu spínání tyristorů, které obstarávají řídicí obvody
měniče. Toto napětí
se pak dál mění zpět trojfázové proměnným kmitočtem.
K nedostatkům této skupiny měničů obvykle počítá nutnost dvojnásob
né přeměny energie.
Tento druh měničů neumožňuje získat větší výstupní kmitočet, než je
třetina kmitočtu napájecí sítě. Jedním vážných nedostatků tohoto typu měničů je,
že porucha komutaci střídače způsobí zkrat výstupních svorkách
usměrňovače. Avšak vlivem jednoduchosti obvodů poměrně malého
počtu potřebných tyristorů nejsou energetické ukazatele měničů
kmitočtu stejnosměrným meziobvodem horší než jiných uspořádání,
ale často jsou lepší. Komutaci tyristorů zajišťuje napájecí
síť, takže odpadají komutační kondenzátory
