Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 61 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kromě tepelné účinnosti proto používa měrné výroby elek­ trické energie vztažené dodávku tepla e' /QQút?v (kWh MJ-1) (2-88) kde elektrický výkon získaný protitlakové páry protitlakových turbín nebo odběrové páry) odběrů páry pro regenerační ohřev napájecí vody protitlakového okruhu. Měrná výroba elektrické energie protitlakové páry závisí počátečních sta­ vech pracovní látky technické úrovni turbosoustrojí (rjtai, f]m> t]a)- Cím vyšší je hodnota e', tím výhodnější kombinovaná výroba tepla elektřiny (viz též kap.energie teplárně. Celková spotřeba paliva výrobu dodávku tepla vyplývá tepelné bilance -^pal-Hpal??Q Gpatfjv ■^VQ (2-89) Měrná spotřeba paliva dodávku tepla konvenční teplárno pak je 106] b ---------- (kgGJ-i), pal ■5JQ v jaderné teplárne fcÍQ= "()^ MWh_1) GJ_1) (2' 90) a měrná spotřeba merného (konvenčního) paliva hl (kgGJ-i) (2-90a) VQ 2.1 Zlepšení vakua kondenzátoru Z obrázku 2-19 zřejmé, zmenšení odvedeného tepla lze dosáhnout snížením tlaku, při němž teplo oběhu odvádí. jako sledovaný oběh.4 Ů Podle rovnice (2-13) možno účinnost parního oběhu zvýšit bud zvětše­ ním přivedeného tepla, nebo zmenšením odvedeného tepla, anebo oběma způsoby současně. Diferencováním funkce r)t /(T lc; rI\) nahrazením diferenciálu diferencemi dostaneme (AV)k (Arj)lc ATlc (2-92) J cl T Z těchto vztahů patrno, při stejné změně |AT& J\T1C lc-• 1 k •(A?j)ic. Přitom plocha pod čarou konst, odpovídající diagramu T-s odvedenému teplu, zmenší plochu ľ a zvětší plochu 1—b—a, která však podstatně menší.3. 2. Termickou účinnost možno vyjádřit též tvaru = (2-91) ?1 lc kde Tie střední teplota, při níž přivádí pracovní látce teplo. rovná teplotě, při níž přivádíme teplo Carnotově oběhu stejnou účinností stejnou teplotou Tk.1). 2. 62 . Proto relativně malá změna značný vliv účinnost oběhu.4