Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 580 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
18-4. Pro větší rozšíření paroplynových elektráren nezbytnou podmínkou dostatek kvalitního kapalného nebo plynného paliva. Výhodou také značně vyšší jednotkový výkon než dnešních spalovacích turbín. Ekonomické rozbory praktické zku­ šenosti ukázaly, při zplyňování uhlí lze dosáhnout lepší účinnosti než klasické parní elektrárny pořizovací náklady nejsou mnoho vyšší. Spalovací turbína typu GT-35-770 výkon 32,2 MW. Pro nižší roční využití možno instalovat paroplynové bloky směšováním vodní páry spalin spalovací komoře. 579 . Takové elektrárny vy­ značují malým podílem výkonu spalovacích turbín spalováním ohništi kotle v proudu výfukových plynů spalovací turbíny, při stejném přebytku vzduchu jako konvenčních kotlů. Přes nízkou účinnost lze těchto paroply­ nových bloků použít pro roční využití 500 500 neboť vyznačují velmi nízkými investičními náklady. Přehled unifikovaných paroplynových jednotek PACE firmy Westinghouse uveden tab. skutečnosti převážně používá stejné palivo pro spalovací turbínu ohništi parního kotle. roce 1977 byla zahájena téže elektrárně výstavba další jednotky výkonu 250 parní turbínou 200 další bloky mají být uve­ deny provozu roce 1980 blízkosti Leningradu.V'současné době jsou dispozici spalovací turbíny výkonu 100 MW, takže je mcžno stavět paroplynové bloky uvedeného typu výkonem 300 450 MW. Bloky pro pokrývání základního zatížení mají velmi vysoké parametry páry většinou též přihřívání páry. Hlavním znakem těchto unifikovaných celků je, kotel odpadní teplo, který se řeší přitápěním nebo bez přitápění, nemá vlastní spalovací komoru zvýšení teploty spalin zajišťuje pomocí hořáků umístěných spalinovém potrubí mezi spalovací turbínou kotlem. Bloky pro pološpičkové za­ tížení mají mírně nižší parametry páry bývají řešeny bez přihřívání páry. Paroplynové bloky tohoto typu rozšířily hlavně USA, kde byly vytvořeny unifikované řady paroplynových jednotek dodávané většinou baleném provedení. Navíc možno při zplyňování uhlí velmi účinně snížit množství škodlivin, takže tento typ elektrárny lze stavět lokalitách, kterých nebylo možno klasické uhelné elektrárny stavět hlediska čistoty ovzduší, nebo jen cenu velmi vysokých dodatkových investic odsíření paliva nebo spalin. Účelné použít paroplynových elektráren pro pokrývání základního pásma zatížení elektrizační soustavy, neboť paroplynovým zapojením možno zvýšit účinnost elektrárny snížit měrné investiční náklady. Paroplynové bloky tohoto typu rozšířily hlavně západní Evropě. Účinnost elektrárny 40%. roku 1972 Nevinnomyssku provozu paroplynová jednotka výkonu 200 spřetlakovým kotlem typu VPG-450 výkonu 125 s-1 se stavy páry 13,3 MPa, 565/565 parní turbínou typu K-160-13 výkonu 168,6 MW. Vyprojektována byla též elektrárna celkovém výkonu 350 šesti bloky 725 MW, které budou sestaveny parní turbíny K-500-24, dvou spalovacích turbín GT-100-800 dvou kotlů VPG 900 výkonu 250 s_1. 18-5. Výpočtová účinnost této elektrárny 47,6 . Přehled západoněmeckých paroplynových elektráren uveden tab. 18-3 přehled paroplynových jednotek STAG firmy General Electric uveden tab. Mají velmi dobré dynamické vlastnosti, takže možno, při vhodných konstrukčních opatřeních, počítat jejich plným na­ sazením min. Jsou rozpracovány projekty spalovacích turbín výkonu 100 200 MW, kterými bude možno stavět pološpičkové paroplynové bloky výkonu 500 800 MW. V SSSR rozvoj paroplynových elektráren zaměřen převážně elektrárny s přetlakovými kotli. Kva­ litní palivo možno přitom spalovat pouze spalovací turbíně pro parní kotel lze používat nekvalitní palivo (mazut, uhlí)