Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 567 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Porovnání sovětských elektráren podle projektových údajů [82] Ukazatel 150 200 300 500 800 MW Měrné investiční náklady (%) 100 82,5 77,5 75 Měrná spotřeba měrného paliva (kg kWh“ 1) 0,380 0,370 0,338 0,330 0,327 Zvětšením jednotkového výkonu lze snížit též počet zaměstnanců jednot­ ku výkonu. Zvětšením jednotkového výkonu z 600 300 klesnou měrné investiční náklady asi je hlavní důvod, proč jaderné elektrárny dosáhly velmi rychle maximálních výkonů konvenčních elektráren. U jaderných elektráren pokles měrných investičních nákladů rostoucím jed­ notkovým výkonem mnohem výraznější. posledních letech však měrné investiční náklady jaderných elektráren podstatně zvýšily. V průměru jsou jaderné elektrárny dražší asi 60% USA asi 50% v NSR než konvenční elektrárny. Zvětšování jednotkového výkonu ovlivňuje příznivě především měrné investiční náklady, ale též palivovou složku nákladů, když menší míře. Rozdělení investičních nákladů technologic­ kou stavební část pro čs. Tab. podmínky uvedeno tab. Vývoj však pravděpodobně nebude pokračovat nadále tak prudkým zvětšováním jednotkových výkonů. Jestliže roce 1970 byly měrné náklady asi 200 kW_1, počítalo elektrárny reaktorem PWR 000 MW s náklady 500 kW~1při uvedení provozu roce 1976 100 $kW při uvedení provozu roce 1986 (při uvažování hodnoty roce uvedení pro­ vozu). Kromě toho stavba druhého bloku téže elektrárně 15% levnější, protože využije některých existujících zařízení. 17-4. 17-6. tabulce 17-7 jsou tohoto hlediska porovnány některé typy sovětských elektráren. U konvenčních elektráren klesají měrné investiční náklady jednotkového výkonu 300 400 přibližně podle vztahu ii (17-39) ale větších jednotkových výkonů snižování měrných nákladů mnohem menší. 17-7. pozi­ tivní jev, neboť hlediska výroby elektrické energie rozhodující význam především technologické zařízení. Pro menší elektrárny možno použít pro hrubý odhad počtu zaměst­ nanců vztah Z 40a ]/PÍ (17-40) 566 . 17-5 podle sovětských údajů tab. Podíl stavebních nákladů však závisí též klimatických podmínkách místě výstavby elektrárny, neboť značné míry určují kon­ cepci stavební části. Zvyšování technických poža­ davků jaderné elektrárny, prodlužování doby jejich stavby inflační vývoj kapitalistických měn povedou nutně standardizaci jaderných elektráren. růstem jednotkového výkonu snižují celkové investiční náklady, ale klesá též podíl nákladů stavební část.Vliv velikosti jednotkového výkonu druhu spalovaného paliva měrné investiční náklady patrný tab