Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 554 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Protože tomto případě neexistuje žádný technický důvod, který zvětšování teplosměnné plochy omezil, třeba tuto plochu navrhnout tak, aby doba splacení vynaložených investic byla přibližně rovna normativní době splacení. Maximum ekonomického efektu používá tam, kde posuzované varianty se výrazněji liší výrobním účinku kdy shody nelze dosáhnout metodickým opatřením.Závislost výpočtových nákladů investičních nákladech spolu závislostí ketn výrobních nákladů uvedena obr. 17. Kritériem výběru optimální varianty investic je: 1. Pro spn plocha výměníku malá jejím zvětšením je možno dosáhnout hospodárnější výroby elektrické energie. bodu který odpovídá minimu výpočtových nákladů, je vynakládání doplňkových investic výhodné, neboť snížení výrobních nákladů je větší než výraz £efn Teprve bodem snížení výrobních nákladů A /íefn •AI. 2. Tohoto kritéria použít těch případech, kdy výrobní účinek jednotlivých variant není zcela shodný, ale kde rozdíly nejsou příliš velké (do 5%). výrobní náklady snížené odpisy posuzovaných investičních variant možno pokládat celou dobu jejich eko­ nomické životnosti konstantní výrobní účinek posuzovaných variant je shodný, používá pro výběr optimální varianty vztah A^pn Npx -f~ •-^p~v min (17-7) 553 . toho vyplývá, koeficient efektivnosti, vypočtený podle rovnice (17-2), nebo doba splacení, vypočtená podle rovnice (17-3), co nejvíce blížit normativním hodnotám. Naproti tomu investiční náklady výměníku rostou přibližně úměrně zvětšo­ váním teplosměnné plochy. vidět, minima výpoč­ tových nákladů dosaženo při nižších investičních nákladech než minima výrob­ ních nákladů. Pro Tspn je výměník příliš velký.), zvolíme řešení minimálními investičními náklady, když doba splacení vynaložených investic bude nižší než normativní hodnota.3 C P Ů Podle [52] hodnocení ekonomické efektivnosti variant jednotlivých investic jejich částí provádí základě metody současné hodnoty (aktualizace nákladů, resp. Minimum převedených nákladů používá tam, kde posuzované investiční varianty mají shodný výrobní účinek (výrobu, přeměnu energie) čase, kvantitě a kvalitě které vyznačují též shodnými tržbami, nebo tam, kde lze takové shody dosáhnout metodickým opatřením. efektů) umožňující sečítat porovnávat různodobé ekonomické údaje. Zvětšováním plochy výměníku nad optimální hodnotu, která odpovídá Tsv Tspn, zmenšuje koncový teplotní spád jen málo, tlak páry odběru turbíny snižuje nepatrně velmi málo vzrůstá výroba elektřiny. Naproti tomu zvětšováním plochy výměníku tepla teplárně pro danou výstupní teplotu vody snižuje tlak topné páry vzrůstá teplárenská výroba elektrické energie. Například máme-li rozhodnout pro jeden ně­ kolika možných způsobů odvádění tepla výfukových plynů spalovací turbíny, přičemž všechny tyto způsoby mohou zajistit dodávku stejného množství tepla omezeného technickými hledisky (teplota spalin výstupu kotle odpadní teplo, velikost spotřeby tepla apod. 17-2. V případech, kdy provozní náklady, tj. Tyto závěry však třeba praxi interpretovat tak, aby výroba probíhala nej- nižšítni společenskými náklady