V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Mnohé elektrárenské spo
lečnosti vyvinuly značné úsilí zmenšení nočního propadu zatížení propagací
tepelných elektrických zařízení noční odběr, popř.*)
Kromě velikosti špiček spotřebě elektrické energie velmi důležitým fakto
rem, který určuje požadavky rychle nasazované výkony, strmost růstu zatížení. způsob rytmus pracovní činnosti
obyvatelstva, zvyšování produktivity práce, délka rozdelení pracovní doby jiné.
Základní charakteristiky diagramu zatížení během let příliš nemění. době
vznikají elektrizační soustavě největší obtíže při uvádění tepelných parních bloků
do provozu odstávce asi hodin sobotu neděli.
Ke krytí špičkového výkonu možno použít:
a) neakumulačních způsobů:
— elektrárny dieselovými motory,
— spalovací turbíny stacionární nebo leteckými proudovými motory,
— přetěžování základních parních elektráren,
— využití volného výkonu provozovaných tepelných elektráren jejich skuteč
ného zatížení jmenovitého zatížení,
— zjednodušené parní bloky nízkými vstupními stavy páry bez přihřívání. Poměr
mezi minimem maximem zatížení zůstává téměř stálý. Pro krytí základního zatížení používá
těchto typů elektráren:
— průtočné vodní elektrárny,
— jaderné elektrárny,
— moderní parní elektrárny bloky velkých výkonů,
— paroplynové elektrárny vysokou účinností.ticko-ekonomických činitelů, jako např. zvýhodněním průmyslového
odběru noční směně, ale podstatnější změny tvaru diagramu nebylo dosaženo.
Funkce tepláren elektrizační soustavě záleží na
a) velikosti časovém průběhu tepelného výkonu,
b) velikosti vybavení teplárny,
c) způsobu řízení provozu.
Největší strmost růstu zatížení zpravidla pondělí ráno hodině.
— starší parní bloky upravené pro denní najíždění odstavování;
b) akumulačních elektráren:
— vodní akumulační elektrárny,
— přečerpávací vodní elektrárny,
— vzduchové akumulační elektrárny,
— elektrárny akumulací tepla.
Stejně tak propojením států nelze dosud podstatněji ovlivňovat velikost špiček,
neboť 11a území, kde lze přiměřenými náklady transportovat špičkovou energii,
dochází špičce zhruba stejné době.
Pro pásmo pološpičkového zatížení možno využívat těchto elektráren:
— parní bloky bez přihřívání nebo přihříváním, speciálně konstruované pro
pološpičkové zatížení,
— starší parní elektrárny, původně určené pro základní zatížení, později
upravené modernizované,
— pološpičkové paroplynové elektrárny.
Pro ekonomické spolehlivé pokrývání diagramu zatížení musí být elektrizační
soustavě dispozici různé typy elektráren.
Pro nejvyšší využití výhod kombinované výroby tepla elektrické energie je
třeba elektrický výkon protitlakové výroby dodávat elektrizační soustavy zá-
*) Propojení států RVHP vedeními napětí 750 však umožní určitou výpomoc době špi
ček době havárií důsledku toho lze snížit rozsah výstavby špičkových rezervních elektrá
renských výkonů.
33
