Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 27 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Patří sem především soustrojí, která jsou tzv. 0,7 min-1; přitom doba zapálení hořáků připojení elektrického generátoru síti nesmí být delší než: — hodiny bloků podkritickým tlakem, — 1,5 hodiny bloku nadkritickým tlakem. g) Celkový záložní podle společné definice zemí RVHP rozdíl mezi dosažitelným výkonem zatížením výrobny. Stabilizace naftovými nebo plynovými hořáky umožňuje snížit technické minimum Této hodnoty lze dosáhnout i bez stabilizace při spalování velmi kvalitního paliva. 2. Přitom doba zapálení hořáků připojení generátorů síť nesmí převýšit jednu hodinu. Sem patří hlavně vodní elektrárny, elektrárny spalovacími turbínami dieselo­ vými motory.část nebo všechny bloky připojeny síť, technické minimum dáno součtovým minimem bloků provozu. 23 . . Nejkratší dovolenou dobu, níž smí být zařízení spuštěno zatíženo, určuje výrobce. Výkon, který pohotovosti částečně zatížených strojích, se též nazývá točivá záloha. 3. Například bloku 200 MW, který povolenou rychlost zatěžování min-1 zatížen 120 MW, okamžitá záloha MW a rychlá záloha. Podle dohody specialistů zemí RVH říjnu 1974 Varšavě byly sta­ noveny technické požadavky blok jako celek hlediska rychlostí najíždění takto: Bloky musí umožňovat pravidelné odstávky sobotu neděli (24 h) s následujícím najetím rychlostí zatěžování minimálně: — bloků podkritickým tlakem min. záloha část celkové zálohy, kterou může převzít elektrárna za 30 minut. Podle ČSN 0110 záložní výkon dán rozdílem mezi pohotovým skutečným výkonem elektrárny. Konstrukce bloků musí umožňovat krátkodobé odstávky noc bez vychlazování následujícím najetím střední rychlostí zatěžování: — min-1 bloků podkritickým tlakem, — 1,2 min“-1 bloků nadkritickým tlakem. záloha zbytek celkové zálohy, kterou může elektrárna převzít za dobu delší než minut. Tomuto požadavku vyhovuje především výkon částečně zatížených blocích dále zařízení záloze, které schopno velmi rychlého spuštění zatížení. Naše norma tedy počítá menší, ale reálnejší hodnotou zálohy. Technické minimum parních elektráren určováno hlavně kotlem vzhledem ke stabilitě hoření uhelného prášku. Patří sem dále část výkonu točivé záloze, kterou blok schopen převzít dobu delší než minut, ale minut. Podle toho ro­ zeznáváme zálohy: 1. našich kotlů podřadné uhlí technické minimum jmenovitého výkonu. Protože jde obvykle zařízení neprohřátém stavu, mluvíme někdy tudené záloze. kam žitá záloha část celkové zálohy, kterou může elektrárna převzít do minut. 0,8 min-1, — bloků nadkritickým tlakem min. Zařízení musí být schopno během života (30 let) absolvovat minimálně 1 000 najetí odstavení hodin 000 najetí odstavení ho­ din. Tato záloha důležitá při plánovaném odstavení zařízení opravy. Celková záloha elektrárny zahrnuje daném okamžiku rezervní výkony růz­ ných zařízení, které liší dobou, níž mohou převzít zatížení