V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
1.
5.1 Radiační zachvcení
Není-li energie dopadajícího neutronu příliš velká, rozdělí přinesená
energie mezi nukleony zasaženého jádra vznikne vzbuzený stav jádra.Y
5.1.
Neutronové jaderné reakce mohou být:
5.
**) Excitované jádro energii zvýšenou kinetickou vazební energii zachyceného
neutronu. Jeho význam tom>
že štěpitelný tepelnými neutrony*) stejně jako
5.
Je rovněž radioaktivní rozpadá poločasem 000 let. krátkém
časovém intervalu však toto jádro přejde stabilního stavu vyzářením kvanta
gama, které odnese přebytek energie. Jejich střední rychlost při teplotě asi 200 s_1 kinetická
energie 0,0253 1,602 IQ-19 J).1 Jaderné reakce
Z řady známých jaderných reakcí mají energetický význam neutronové
238U 2|9U (5-1)
Vzniklý izotop vyzáření kvanta gama radioaktivní rozpadá dále
zářením poločasem minut
(5-2)
2!?Np 2llPu (5-3)
2Í|U 2jn (5-4)
Zachycený neutron svou energií zvýší původní vazební energii jádra jádro
259
.1.1 Ů
reakce, neboť neutrony pronikají nejsnáze jádra atomu, protože jsou bez
náboje.**) Protože nukleony energii vzájemně neustále
*) Tepelné neutrony jsou pomalé neutrony, které jsou tepelné molekulárně kinetické rovno -
váze svým okolím.2 Štěpení
V určitých případech při vhodné energii dopadajících částic vhod
terčovém jádru vzniká štěpení terčového jádra, např.1.:
se dostane excitovaného stavu. Při radiačním zachycení tedy vzniká ter
čového jádra nové jádro, jehož hmotnostní číslo jednotku vyšší, například:
Vzniklý izotop 29®Pu přírodě vyskytuje jen téměř nezjistitelných stopách.1
