Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 125 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
U parních oběhů přivádíme teplo obvykle rozmezí teplot mezi 180 300 °C a 500 565 °C, tedy porovnání spalovacími turbínami nižší teplotní úrovni. 2-90c) zlepšuje regulační vlastnosti soustrojí. oběhu regenerací tepla teplota v počátku přivádění tepla paliva nebo jiného zdroje 320 450 °C.8. Teplo však odvádíme rovněž při značně vysoké teplotě, takže termická účin­ nost tohoto oběhu poměrně nízká. Jaderný reaktor přímo včleněn j>racovního okruhu turbosoustrojí.8 Y 2. oběhů bez regenerace tepla teplota vzduchu před spalovací komorou místě, kde za­ číná přivádění tepla) 180 300 °G. 2-90a. 126 . Obdobné uspořádání mají jednotky 250 600 MW. Pro zlepšení účinnosti oběhu používáme řadu opatření, jimiž zvyšujeme střední teplotu, při níž přivádíme teplo snižujeme teplotu pracovní látky úseku, na němž teplo oběhu odvádíme (přihřívání páry parních oběhů, stupňové spalování mezichlazení oběhů spalovacích turbín, regenerace tepla apod. Uspořádání oddělenou nízkotlakou turbínou pro pohon elektrického generá­ toru (obr. Teplota spalin před turbínou dnes 880 do 200 její úroveň stále zvyšuje.). 2-91, přivádíme spalováním paliva nebo jiného zdroje obou oběhů pouze teplo vzcPimZ(T3 T2) při střední teplotě Tfs. Při použití regenerace tepla teplota, při níž odvádíme teplo, poněkud nižší, ale přesto dosti vysoká. Dvouhřídelové uspořádání (obr. U oběhů spalovacích turbín přivádíme teplo při poměrně vysoké teplote. obou oběhů odvádíme teplo |Q2 |Q\ svcv>sv(Ts — — Tx) M-p(i9 ib) při střední teplotě T|s T£s. 2-90b) výhodu možnosti regulace výkonu centrály změnou otáček kompresorového soustrojí, nevýhodou naproti tomu přílišné stoupnutí otáček výkonové turbíny při náhlém odlehčení elektrického generátoru. Přiřadíme-li oběhu spalovací turbíny parní oběh vytvoříme tak paroplynový obeh podle obr. Nevýhodou tohoto uspořádání značná délka soustrojí, což způsobuje obtíže při integrovaném dispozičním řešení, dále toto uspořádání méně příznivé dynamic­ ké vlastnosti potřebuje značný příkon spouštěcího zařízení. Teplota spalin expanzi turbíně 380 až 500 při této teplotě začínáme odvádět teplo okolí. Byly zpracovány studie pro použití tohoto základního přímého oběhu jednohřídelovou plynovou turbínou výkonu 300 při celkové účinnosti . Obdobným opatřením též spojení parního plynového obehu využitím jejich specifických vlastností. Teplo Qvs = = -M"spCj),sp(T4 Ts) odvedeme oběhu spalovací turbíny zavedeme par­ ního oběhu.1 Srovnání parních oběhů oběhů spalovacích turbín, paroplynový oběh Účinnost tepelných oběhů tím vyšší, čím vyšší střední teplota, při níž přivádíme teplo obehu čím nižší střední teplota, při níž teplo oběhu odvádíme. I tomto případě používá regeneračního ohřívání helia před vstupem do reaktoru. Přímý heliový oběh může použít též jaderných tepláren kombinované výrobě elektrické energie tepla, které lze dodávat horké vodě nebo páře. Teplotní úroveň, při níž přivádíme teplo oběhů spalovacích turbín, tedy poměrně vy­ soká. 2.Schéma pokusné jednotky výkonu přímým heliovým oběhem uve­ deno obr. Naproti tomu teplo odvádíme kondenzátoru při podstatně nižší teplotě (přibližně 28 °C)