Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 118 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Oběh podle tohoto uspořádání však vyznačuje vyšší teplotou napájecí vody než případě, voda vystupující regeneračního systému vstupuje přímo reaktoru. Elektrárna dvoutlakovým uspořádáním rozdíl ostatních typů vy­ značuje dobrými samoregulačními vlastnostmi. Rovnováhy mezi výkonem turbíny reaktoru možno dosáhnout zasouváním, resp. Na elektrárnách zapojených podle schématu uvedeného obr. Tuto nevýhodu možno odstranit dvoutlakovým uspořádáním oběhu podle obr. Při zmenšování výkonu turbíny zmenší výkon parogenerátoru, zmenší se v něm ochlazení vody teplota napájecí vody zvýší, čímž sníží tepelný výkon reaktoru. Pro zlepšení regulačního procesu se někdy část páry prepouští kondenzátoru. separá­ toru oddělí voda stavu páry stavu Voda stavu při jednotlako- vém uspořádání směšuje napájecí vodou vystupující regeneračního systému o stavu vstupuje reaktoru stavu Při dvoutlakovém uspořádání voda odcházející bubnového separátoru stav ochladí parogenerátoru stav D, a teprve potom smíšená vodou stavu zaváděna reaktoru nižší teplotě. Uspořádání elektrárny podle obr. 2-83b, pro­ bíhá oddělování vody vodní páry vyčleněném bubnovém separátoru. 2-83b. Proto pro daný typ uspořádání separátoru musí být zatížení hladiny takové, aby únos vodních kapiček byl minimální. Jestliže obsah páry výstupu aktivní zóny teplota vody regeneračním 119 . daném případě únos vodních kapiček nepříjemný tím, soli obsažené kotelní vodě mohou být radioaktivní, což komplikuje řešení odvodnění potrubí, armatur, průtočné části turbíny atd. 2-83b nemá lepší samoregulační vlastnosti, ale zvládnutí přechodových dějů snazší, neboť soustava značnou tepelnou akumulaci. Naopak snižováním tohoto tlaku výkon reaktoru zvyšuje účinnost oběhu klesá. Bez zřetele zmenšování účinnosti oběhu snižování tlaku páry vyráběné parogenerátoru určité hodnoty účelné, neboť tím zvyšuje množství vyráběné elektrické energie daného reaktoru; tím pevná složka měrných nákladů výrobu energie klesá. Změna stavu pracovní látky reaktoru znázorněna obr. vyžaduje zvýšení průtočného množství vody pro zvětšení průtoku jsou nutná vetší cirku­ lační čerpadla vyšší vlastní spotřebou energie. ■ Při dvoutlakovém uspořádání účelné regulovat výkon průtokem páry nižším tlaku. Naopak při zvýšení zatížení turbíny dojde zmenšení výkonu reaktoru. čím vyšší tlak páry vyráběné parogenerátoru, porovnání tlakem páry uvolňované separačním bubnu, tím menší množství této páry tím vyšší je teplota napájecí vody.přímý vliv rozmery separátoru. 2-83c. Tím více zmenšuje výkon reaktoru zvyšuje účinnost oběhu. Toto uspořádání umožňuje navrhnout vhodné měrné zatížení hladiny provést potřebné dimenzování separátoru při libovolném zatížení reaktoru. 2-83a, při zmenšení výkonu turbíny zvýší tlak v reaktora, čímž zvětší měrná hmotnost směsi vody páry výkon reaktoru vzroste. Jinak tepelný výkon reaktoru poklesl. tomto případě voda odcházející bubnového separátoru dále ochlazuje parogenerátoru, němž vyrábí pára nižším tlaku tato pára se zavádí druhého vstupu dvoutlakové parní turbíny. Jestliže zcela uzavře přívod páry nižším tlaku turbíny, bude tlak v parogenerátoru stoupat tak dlouho, dokud nedosáhne hodnoty tlaku bubnovém separátoru. vysouváním regulačních tyčí reaktoru. Bod značí stav pracovní látky výstupu aktivní zóny. tohoto okamžiku bude elektrárna pracovat podle schématu uvede­ ného obr. 2-84 křivkou A —C. Změnou přepoušteného množství lze udržovat potřebnou závislost mezi výkonem turbíny reaktoru. elektrárně, uspořádané podle schématu uvedeného obr