... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
Všimněte poklesu úrovně průměrného výkonu, který demonstruje
pokles aktivity během nočních hodin [43]. Řešení
do jisté míry nabízí tzv. Jedním typických příkladů nehospodárného
využití rádiového spektra televizní pásmo. softwarové softwarově definované rádio (SR software radio
a SDR software defined radio), které mají schopnost rekonfigurace ladění širokém
kmitočtovém pásmu umožňují aplikovat různé komunikační protokoly pouhou změnou
softwaru. Lze tedy předpokládat, budoucích rádiových systémech budou jednotlivé
nezávislé rádiové komponenty nahrazeny jedním flexibilním SDR. 14. 14.
Dalším příkladem kolísání stupně využití komunikačního systému GSM 900 během
24 hodin (obr.
Skutečnost, velká část rádiového spektra přidělená tzv.4). televizní pásmo) třech různých regionech
(předměstí Brna Paříže centrum Paříže) vykazuje nulovou nebo jen velmi nízkou ak-
tivitu celý den (zobrazeno pomocí výkonové úrovně dBm). Tato
myšlenka stala spolu rostoucími požadavky provozní kapacitu základní motivací
konceptu označovaného jako kognitivní rádio (cognitive radio), jehož základním stavebním
kamenem dynamický přístup rádiovému spektru. důsledku velmi sporadického
používání jednotlivých rádiových služeb. Takový přístup poskytuje jedné straně daným službám ma-
ximální ochranu před nežádoucím rádiovým rušením dané kmitočtové oblasti, nicméně,
jak mnoho studií celém světě ukazuje [43, 44, 45], pevné přidělování rádiových pásem
může vést nehospodárnému využití rádiových zdrojů. Vyjádřeno procentuálně,
využití přiděleného spektra výše uvedených regionech odpovídá zhruba 21%, 45% a
30%. Takový přístup zajišťuje jedné
straně optimální funkčnost pro jednotlivé komunikační módy, ale druhé straně ome-
zuje flexibilitu radikálně zvyšuje velikost zařízení spojené výrobní náklady. dáno tím, dnešní bezdrátové komu-
nikační systémy využívají především striktně pevného přidělování rádiových zdrojů, což
zajišťuje určité radiokomunikační službě výhradní přístup rádiového spektra. primárním systémům je
nedostatečně využívána vedla myšlence, dočasně místně volné kanály pri-
márních systémů daly využívat dalšími službami základě bezlicenčního přístupu.
. Jak ukazuje spektrogram obr.3, jenž
je výsledkem realizované měřící kampaně [43], velká část rádiového spektra přidělená te-
leviznímu vysílání našem případě IV.105
v současné době používají nezávislé rádiové komponenty (PA, LNA, filtry, modulátory a
demodulátory) pro jednotlivé komunikační standardy. Významným problémem skutečnost, dnešní rádiové spektrum téměř
zcela alokováno různým komunikačním službám pro nové technologie tedy zdánlivě
neexistují další použitelné rádiové zdroje. Daná
část rádiového spektra tak určenou dobu (řadu let) přidělena dané komunikační
službě základě licence.
Jelikož očekávat, podobný trend bude dále pokračovat nástupem nových
komerčních rádiových služeb rychlou proliferací moderních zařízení rozvojových ze-
mích, jisté, bude zapotřebí nalézt nové způsoby jak zajistit stále rostoucí požadavky
na kapacitu, jenž limitována především alokovanou šířkou pásma rádiového spektra (viz
Shannon [5])
