Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
Pomocí operace IFFT vygenerujte časový průběh signálu obsahující jeden OFDM
symbol. Podělením vektorů vstupu IFFT ve
vysílači výstupu FFT přijímači získejte přenos kanálu jednot-
livých nosných kmitočtech zobrazte jej grafu.).
3. Jak změnil
přenos jednotlivých nosných?
. Zaměřte na
pevnou službu fixed WiMAX. Prostudujte základní parametry systému WiMAX kanálu SUI-3. Poté změňte
výkon cesty hodnoty hodnotu dB. Jak změnila koherentní šířka pásma? Odpovídá to
teoretickým předpokladům?
Nyní vraťte nastavení vektoru TAU hodnoty odpovídající SUI-3. signálu výstupu kanálu odstraňte cyklický
prefix. Porovnejte teoretickou hodnotu
koherentní doby kanálu hodnotou odhadnutou základě simulace.
4. Nejprve potřeba vy-
generovat objekt parametry kanálu. Přidání cyklického prefixu zajistíte zkopírováním posledních 64
vzorků signálu IFFT před tento signál. Vám další části umožní identi-
fikovat přenos kanálu všech nosných. Pomocí operace FFT demodulujte signál jednotlivých nosných systému
OFDM (získáte tak vektor délce 256). rozdíl reálného systému WiMAX nastavte vstupní symboly všech
256 nosných hodnotu (X=ones(1,256)). Použijte funkci:
CHAN RICIANCHAN(TS, FD, TAU, PDB),
kde vzorkovací perioda, Dopplerův posuv, udává poměr výkonů
mezi přímou nepřímými cestami, TAU PDP jsou vektory udávající zpoždění a
průměrný výkon jednotlivých přijatých cest signálu. Nyní budete upravovat některé parametry kanálu budete sledovat jejich vliv na
frekvenční přenos kanálu. Opět zobrazte přenos kanálu na
jednotlivých nosných stejného grafu jako předchozím případě. Vzorkovací periodu vypočtěte
z tabulky 9.31
Řešení
1.2. Nejprve nastavte maximální časové rozšíření kanálu na
dvojnásobnou hodnotu oproti modelu SUI-3 (poslední hodnotu vektoru TAU na-
stavte µs.
2. signálu připojte cyklický prefix délce
1/4 vzorků. Zobrazte přenos kanálu jednotlivých nosných stejného grafu
jako předchozím případě. programu MATLAB pro modelování kanálu možno použít funkce ricianchan
(Riceův kanál), případně rayleighchan (Rayleighův kanál). Vstup kanálu tedy bude obsahovat
celkem 256+64 vzorků.1, ostatní parametry naleznete tabulce 9.
Dle výše popsaného postupu vygenerujte objekt kanálu. Výstup kanálu pak možné
vypočítat pomocí funkce filter, kdy jako první parametr uvedete objekt kanálu jako
druhý parametr vstupní signál
