Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
1: Rozprostření signálu jednoho uživatele
na intervalu délky SF, můžete použít funkci sum, která sečte všechny prvky vstup-
ního vektoru. signálu jednoho uživatele přidejte obdobným způsobem vytvořené signály dalších
tří uživatelů rozprostíracími posloupnostmi odpovídajícími například 1.2: Schema CDMA systému uživateli
6. Změňte
velikost jinou hodnotu například 64. Nyní vysílanému signálu přidejte aditivní gaussovský bílý šum (již známou funkcí
awgn). Jaký vliv bude mít velikost chy-
bovost příjmu?
user 1
H(1,:)
H(3,:)
H(5,:)
H(7,:)
+
AWGN
+
H(1,:)
H(3,:)
H(5,:)
H(7,:)
user 1
user 2
user 3
user 4
user 2
user 3
user 4
Obrázek 6. Pozorujte jaký vliv úroveň SNR velikost signálu integraci. integraci výsledek měl nabývat hodnot ±SF.21
AWGN
+
H(1,:) H(1,:)
Obrázek 6.
.
5., 5. závěr podle
znaménka rozhodněte byl-li přijat bit nebo (detektor prahem 0)
