Teoretická elektroenergetika I.

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Ladislav Reiss, Karel Malý, Zdeněk Pavlíček, František Němeček

Strana 374 z 416

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Potenciál tedy funkcí vektoru tj. Klademe-li podmínku, aby pohybující bod stále ležel téže ekvipotenciální ploše, pak musí í/p(|p) konst (12. Pro sledování elektrostatických poměrů lineárních vodičů proložíme spojnicí pólů bipolárních souřadnic dvě vzájemně kolmé roviny předpokládáme, v jedné nich leží potenciálový bod určený polohovými (rovinnými) vektory gP, gP, takže původní prostorové polohové vektory rP, rPlze vyjádřit rP= r'p= í;p (12.31) Obě podmínky lze splnit identicky pro P=j=0. U lineárních vodičů rozvodných soustav elektrostatické těžiště liší jen nepatrně od těžiště geometrického. Otáčí-li vodič kolem libovolné osy procházející jeho elektrostatickým těžištěm, nemění elektrostatické poměry jeho povrchu. ELEKTROSTATICKÉ POMĚRY OBECNÉ SOUSTAVĚ VODIČŮ 377 takže ekvipotenciální nulová plocha půlí uvedenou pólovou vzdálenost. Ue= U(§P).26) ř/ i®4 (12.29) kde složka polohového vektoru resp.12. Tyto plochy odpovídají příslušnému lineárnímu válcovému vodiči, jehož elektrostatickým stavem jsou vyvolány. Ekvipotenciální plochy jsou tedy nutně válcové útvary, jejichž řídící osa kolmá souřadné rovině polohových vektorů gP, gP. Lze ji pokládat elektrostatickou vzdálenost mezi vodičem jeho zrcadlovým obrazem, jsou-li souřadnicové póly (počátky) totožné elektrostatickými těžišti vodiče jeho zrcadlového obrazu. 30) Předpokládejme, bod pohybuje prostoru tak, vektory qp, se nemění.1. Pro válcový vodič kruhového průřezu pak funkce nejjednodušší tvar, to í (1232> takže potenciál daného vodiče (12. Potenciál bodu tedy S (i~ fc UP= (12. r'Ppromítnutá druhé souřadné roviny kolmé prvé.33) I<?p