Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
str. 24. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Doutnavka jako generátor. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. elektrody zasvítí. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr.) zasahuje kovový drátek. 8. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Jednotlivá měření hodnot mag. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. (s, ) kde napětí zdroje. Charakteristika doutnavky. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 105). 24. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. okolnostech. IX. Takovou doutnavku dělá HB. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 192).). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 344). 18). třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. 395). . Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr.Měření. 150. Závislost síly pole obr. Obyčejné proudy napětí. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 22), t. pro několik anodových napětí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. ln E S E E,. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. 6. ocílí vhodným postupem při výrobě. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Jiné lampy. Fotoel. zv. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. podle obr. 23. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. 7. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Úvod. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 22. však. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud.) b. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud.). T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 628. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Obr