Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Užiti lze jakýchkoliv usměrňovačů, lampových,
dnes však nejčastěji užívá stykových str.
IV. 412). (odpor zde význam
širší), :
а) bez kompensace,
б) kompensací momentu vlastního měřicího přístroje,
c) kompensací momentu přijímači str. Systémy usměrňovač! usměrňují měřený proud na
ss jemu úměrný. 699 proud, jehož velikost měří dálku, prochází
měřicím transformátorem jehož vinutí spojeno vinutím
pomocného transformátoru velkým převodem Vinutí je
spojeno přes usměrňovač dálkovým vedením, jehož konci
.Měření dálku. Systémy přímou přeměnou.
Na obr.
Systémy tyto pracují nejčastěji proudem, jehož velikost,
napětí, neb poměr dvou proudů úměrný velikosti veličiny mě
řené dálku.
M slouží přenos měření několika
veličin týmž vedením aneb sebou. Důležitým úsekům dálkového mě
ření měření součtů přenosu mnohonásobnému věnujeme
samostatné kapitoly.
Jsou poměrně jednoduché; měronosný proud, závislý měřeném
proudu nebo výkonu, vyrábějí samy usměrňovači, motorgenerá-
tory nebo tepelnými články. 327
II. užívají proudu stálého kmitočtu;
velikost měřené veličiny působí velikost indukovaného napětí. Obor dálkových měření mladý vyvíjí prudce, což
se jeví hlavně konstruktivním provedení, neboť firmy neustále
zdokonalují své konstrukce.
V popisech jednotlivých způsobů vynecháváme konstruktivní
detaily, naznačujíce pouze hlavní části popisujíce jen, jak zařízení
pracuje. kde mění kmitočet velikostí
veličiny měřené dálku.
III. nichž velikost měřené veličiny
se udává:
а) intervalem mezi dvěma impulsy y
s ,
б) délkou impulsu časové,
c) počtem impulsů jednotce časové y
i mpul sů,
d) fází impulsu ,
e) impuls vyšle jen při změně velikosti veličiny
s .
a.
V. 20),
cl) kompensací výchylky.
175
