Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
356; ETZ 1928, str.
. Aby oko
nevnímalo jednotlivé záblesky odděleně, blikání rychlé (až 120 c)
a počet značek kotouči též značný (300). Pak I/i (A, fi). Usnadní zrcát
kem neb hranolem, jež po
staví tak, viděti nad sebou
kotouč zkoušeného cejchov-
ního elměru; nebo cejchovní
elměr hřidelíku kontakt,
Obr. Proud pak ne
smí kolísat. Stejná rychlost se
pozná sledováním značek na
kotoučích.224 Měření.
d) způs oby Sparkes1) (WEM) osvětluje
kotouč zkoušeného elměru periodicky blikající žárovkou.
Zkoušený elměr pak naregu-
luje tak tutéž rychlost
jako cejchovní. Zvětšení rozsahu elměru každ,é l
zvonkem neb žárovkou. Kotouč
však musí míti obvodě rovnoměrně vzdálené značky, takže
bliká-li žárovka určitou rychlostí, zdá, kotouč stojí. 499.
stí vzorným elměrem nastaví regulačním odporem
tak, galvanometr nulu. 498. Při příslušném
výkonu mají pak oba elměry
tutéž chybu.
h Zkou
šený cejchovní elměr za
pnou, tak, měří týž výkon. 103.
Užije-li pro oddělených zdrojů, stačí šunt dvěma větvemi
podle obr. 498. Aby žárovka sle
dovala změny proudu, musí vlákno dobře ochlazovat proto
Obr. Stroboskopická metoda (Sparkes).
*) 1927, str