Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji.Měření.
2) List: Elektrotech. mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př.
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př. zpoždění při měření času stopkami.
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí).
Ku př.
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje. jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší.
Ô) Chyby livy vnějšími, př. příklady, Praha 1920, ČMT..
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší. 1009.
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př. teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,.
|3) Pozorovací chyby, př.
. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření. pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m .
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str. normál odporu, stupnice, měřítka
