Světelnou účinnost záření lze definovat pro jednotlivé vlnové délky. Viditelnou část toku
záření nazýváme světelným tokem Poměr světelného toku toku záření Φe,
procházejícím stejnou plochou, světelná účinnost záření
(2)
přičemž nenulové hodnoty pro viditelný rozsah záření.39
7 FOTOMETRIE
„Elektromagnetické záření může vystupovat zdroje všemi směry.
Svítivost zdroje zvoleném směru definována jako elementární světelný
tok dΦ, vysílaný elementárního prostorového úhlu dω, dělený velikostí tohoto
prostorového úhlu
(3)
Světelný tok při dopadu těleso způsobuje osvětlení které definujeme jako
poměr světelného toku osvětlené plochy dS
(4)
Mezi osvětlením svítivostí bodového zdroje platí podle Lamberta vztah
(5)
kde vzdálenost zdroje plochy úhel mezi normálou plochy směrem
dopadajícího světla, viz obrázek 7. Naše smysly nestačí vnímat celý tok záření,
mohou postřehnout jen část toku, kterou oko citlivé.1“ [25]
. Výkon
přenášený zářením nazývá tok záření Φe
