Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 96 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako optimální pro většinu případů zření objekty architektonických prostorů lze považovat pohledy ze dvou třetin, jest při úhlu alfa rovném 60°. francouzskými okny zdůrazňujeme důležitost vyhlídky.funkcí zdůrazněnou. Umožňuje výrazné nárožní pohledy zdůrazňuje při­ vrácenéjší průčelí tam, kde jde objekty obdélníko­ vého půdorysu, což obvyklý způsob řešení budov mající výhody uplatnění pravého úhlu důležitého pro typizaci jednoduchost konstrukcí. Rozhlednovou funkci, zvláště moderní architektuře uplatňovanou, mají balkóny terasy. pod úhlem 45°, indiferentní charakter pozorovaný objekt není markantně ani přivrácen, ani odvrácen. Zjedno­ dušeně rozeznáváme pohledy čelní (en face), pohledy z profilu, tří čtvrtin, dvou třetin apod. (Viz obr. Tzv. fixačními) body jsou architekto­ nických prostorech zejména záměrně řešené poutače zraku. 5. Dělíme tu pravý úhel sevřený obraznu prodlouženou pozoro­ vací osou průmětnou (obraznou), při větším úhla. Pozorovanými (tvz. pod úhlem 67,5° od pozorovací osy, není již plasticky dosti výrazné. Prostory mají své optické osy hlavní vedlej­ ší, které spojují pozorovatele pozorovanými objekty. Zvýšenou vyhlídko­ vou možnost skýtají okna arkýřová. Toto přivrácení pod 60° druhý® průčelím pod 30°) bylo zásadně uplatněno Iktinem při řešení aténské Akropolis vzhle­ dem stanoveným pozorovacím bodům. jde větší přivrácení pozorovateli. (Viz obr. zje- vovací okno Vatikánu. Naproti tomu tříčtvrteční přivrácení, tj. Je-li prostoru dána jistá pozorovací osa, pak pozo­ rovaný objekt může být různě orientován. Jako příklad citujme tzv. 10») -.) Poloviční přivrácení pozorovateli, tj