Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Rev. Mona Spenser The Visual Effect Non-uniform Sur-
rouds, 1945, JOSA, 3
9.G. Zur Frage einer allgemeingttltigen Hellempfin-
dugsshala, 1961, Lichttechnik 1
8. 111. Soc. Eng. Hopkiason R. Stejným způso
bem měly postupovat jednotlivé projektové organizace. Eng. Soc. Bodman H. Waldram J.W.: Proposed Luminance Basic for Lighting
Code, 1965,Trans 111. 23, 2
4.B. 3
5. Hopkinson R.: Studies Interior Lighting, 1954,
111. Soc. Eng.
Literatura
1„ Robert Dorseys Unified System for the Esthetic and
Engineering Approaches Lighting, 1971, Int. Brightuees and Contrast Illuminating
Engineering, 1941, Trans 111. Waldram J.G. 30, 3
6.: Adaptacija pri něravnoměrnom raspre-
dělenii jarkosti pole zrenija, 1964, Svetotechnika
No 10
10.s voprosu projektirovani-
ja osveščenija zadaniju architektora, 1972, Svet
kak element žizněvoj sredy Materialy konferenci!,
Moskva VNIITE
7.L.M. Eng.M. 22, 3
2. 19, 4
3. Světelně technický návrh část sborník referátů,
1972, Dům techniky ČVTS Praha
-. Matvejev A. Light. Epaněšnikov M.Soc., Tochádze I.M. Design the Visual Field Routine
Method, 1958, Trans.způsobem, který ČSSR dosud nepoužíval»
Pro osvojení tohoto přístupu bylo vhodné shro
máždit všechna odpovídající data zdařilých 2s« realizací,
a tím zpětně ověřevat předložené metodiky
