Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Těchto
účinků dosáhne využitím vlastností aktivních
hmot (rozptylnosti, odraznosti lomu)
b) zamezovat oslnění zmenšením jasu.
Odraznost.
od stropu
c) měnit barvu světla zdroje filtrací zabarveno»
aktivní hmotou buá při prostupu, nebo při odrazu. jas vlákna žárovky sníží rozptylem kou
li bílého skla-triplex-opálu předepsanou
únosnou míru. Světlo
vniklé prostředí může být částečně nebo úplně pohlceno. Zmenšení jasu lze dosáhnout odra
zem nějaké rozptylně odrážející plochy, např.
Nepohlcené světlo může druhé straně prostředí vystou-
- 116. Toto zabarvení uží
vá nejčastěji pro účely signální, divadelní a
reklamní. propustnost pohltivost
Dopadá-li světlo jednoho homogenního prostředí na
meznou plochu jiného homogenního prostředí, část světla
se odrazí část světla vnikne tohoto prostředí.cenao
Světelně pasivní hmoty jsou kovy, různé kameny, dře
vo, keramika, guma, umělé hmoty, beton atd. Hmoty světelně aktivní
Tyto hmoty musí plnit opět tři základní požadavky:
a) měnit záměrně rozložení světelného toku.
2. zdroje, a
to rozptylem nebo soustředěním světla.
Hmoty světelně aktivní mají tedy přímý vliv vlast
nosti zařízení jeho světelné vlastnosti jsou závislé
na vlastnostech těchto hmot; nemenší vliv ovšem je
jich tvar uspořádání.
V obou případech zachycují některé paprsky
spektra, tím mění poměr zbývajících paprsků
a dosahuje změny barvy. Děje roz
ložením světelného toku zdroje velkou plochu,,
Např
