Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 102 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rovnoběžky proíaté paprskovým svazkem zdánlivě prohý­ bají směrem středu svazku, dvě vzájemně kolmé stejně dlouhé úsečky nezdají mít stejnou dimenzi, vertikála je zdánlivě delší než horizontála. Li­ neární prohnutí vzepjetí (francouzský fleche, německy Kurvatur) architrávů starořeckých chrámů bylo předmětem zájmu celého světa. Na obr. - 104. vlastně příspěvkem k tvrzení, výškově nelze hovořit symetrii, je zásadní rozdíl optické percepce horizontál vertikál.).Naproti tomu detailnějšího charakteru, avšak stejně nikoli bez významu, jsou optické klamy, které nejsou člo­ věkem úmyslně vytvářeny, ale které jsou dány fyziologic­ kými vlastnostmi lidského oka vyžadují korekce detail­ ní. Oko nás totiž neinformuje vždy správně, ani geometricky, ani barevně. možné, vysvětlení příčiny tkví ve zmíněné vlastnosti lidského oka (viz obr. Když roku 1851 anglický architekt P. Penrose obje­ vil, klobouk položený jeden konec architráva téměř nevidí, přiloží-li oko druhému konci, tedy staro­ řecký architráv vzepjat, bylo velkou senzací.C. Vertikály jsou člověkem viděny jinak zemi, níž žijeme která sjednocena zákonem zemské tíže, ucti­ vý vztah, který máme vertikální dominantě, pramení patrně ještě dob, kdy ruce lidoopa opustily zemí zví­ ře stalo vztyčeným člověkem. 12), kte­ ré byli Rekové již století před naším letopočtem informováni jejíž nepříznivý vliv percepci prostoru pečlivě korigovali. (Ž* stylobáty základové pásy pod sloupy mají totéž vzepjotí, aohlo vyplynout konstruk­ čních důvodů snahy zachovat výšku sloupů neměnnou. Druhý případ klama (obr. jsou znázorněny dva ilazívní klamy tohoto druhu, mající značný význam pro zrakové vjemy architektur