Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
čtvrtá dimenze nejen nutná, ale umocňuje účin
vizuálních vjemů rytmickou adorací, gradací, vrcho
lením degradací podle toho, jakými dílčími prosto
rami pozorovatel prochází. (Viz obr. 9. Můžeme hovořit drama
tickém prožívání prostoiu. Pro kterýkoli bod
spirály platí vztah
r íg~f kde 2,7183
(základ přirozených logaritmů)
Při 60° tgIT 1,732, čehož plyne
r °»578j<? e°»6^ kde oblou
kové míře )
Vzorec dostane kinematický charakter, vyjádříme-li^
jako časovou funkci proměnnou pak ma
tematicky podchycen dramatický proces vznikající
spojitou změnou vizuálních vjemů čase, gradací
při přibližování pólu kde nastane vyvrcholení
nástupem objektu.
Na Akropolis aténské (obr.)
Z definice logaritmické spirály plyne, hledanou
trasou spirála, jejíž tečna svírá polárním
radiem stálý úhel 60°(uhel T).
Jako aplikaci určení bodu soustavy bodů rovině
polárními souřadnicemi uvecíme určení pozorovací tra
sy jakožto geometrického místa bodů nichž je
stále vidět pevný pól měnící prostor rozevře-
ností zorného pole 60°. Prakticky jde sta
novení pozorovacích tras optických tras komuni
kačních. 10) lze zjistit dvě optic
ké trasys okruh kolem sochy Athény, něhož lze vi
dět celou výšku sochy markantních bodů této
trase výrazné obrazy okolních architektur, dále
- 102. Obraz pólu trvale provázející
všechny záběry trasy jednotícím prvkem děje
