Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
).subjektivního hodnoceni všemi dílčími kritérii tedy
i proces subjektivního navrhování využívání!
Chceme-li zaručit návrhu osvětlení přijatelné kvality,
měli bychom postupovat asi taktos
1 musíme určit přijatelné vizuální působení světla,
příjemné pro uživatele řešeného prostoru, do
tazem, pozorování®, pokusem nebo vytvořením záměru
ve vlastní představě?
2« musíme vyjádřit požadované účinky prostředky jisté
míry kvantitativního charakteru (technickými prostřed
ky) potom
3» převést takové vyjádření racionální metodu zpra
cování světelného návrhu; ten měl týkat (aby
byl možno komplexní) oken jako zdrojů osvětlení
denního, svítidel zdrojů osvětlení umělého, barev
ných strukturových kontrastů, někdy vnitřního vy
bavení uživatelů samých.
V kvantitativním vyjadřování kvality dosáhlo značných
úspěchů ale stále ještě velký rozdíl, posuzujeme-li
prvky zorném poli jednotlivě nebo zpracováváme-li návrh
kvality osvětlení světelné klima prostředí.. Zatím většina
architektů stojí někde uprostřed, většina techniků nejzaz-
ším okraji ale kvalitě přece jen díváme . dokonce
ae snažíme»
-.
Načrtnutý postup bude asi velmi obtížný, dvou důvodů:
- zaprvé proto, vnímání světla subjektivní záležitost,
kde důležitější než výsledky měření jsou převažující názo
ry dojmy,
- zadruhé proto, mnohé činitelů, které ovlivňují kvalitu
osvětlení, ovlivňují také navzájem (ruší nebo podpo
rují atd..
