Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Krmela

Strana 12 z 81

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dělí dvou skupin subjektivní objektivní metody. Subjektivní hodnocení kvality provádí skupina lidí (pozorovatelů). Datový tok dále snížen entropickým kódováním. Proto snaha vytvořit model lidského vnímání. Aby jednotlivé kodeky další typy poškození daly porovnat, musí provést hodnocení kvality poškozené videosekvence.10 1 Úvod V dnešní době používají téměř výhradně digitální videosekvence. diskrétní kosinová transformace DCT (Discrete Cosine Transform). Obraz zpracován pomocí makrobloků. Jejich velikost kvantovací tabulkou zmenší (ztrátový proces). Toto poškození vzniká při vzniku digitálního záznamu ve snímači kamery, například tepelným šumem. Výsledky jsou přesnější, ale časově finančně značně náročné. rostoucí komprimací kvalita obrazu snižuje. Objektivní metody jsou založené některém parametru videosekvence, například šumu. Ten omezuje komprimací. Menší složky než práh se nepřenáší. Různé komprimační kodeky mají různou účinnost komprese odolnost vůči chybám při přenosu [13]. Jedná analogové poškození, které nezávislé na obsahu videosekvence. Jejich výhodou snadná šiřitelnost přenosnost. Hlavní nevýhodou velký datový tok. Jedním nejčastěji používaných komprimačních ztrátových formátů MPEG-2 (Moving Picture Experts Group), který podrobně popsán [1]. Jedním dalších typických poškození šum. Dalším velice často používaným kodekem kodek MPEG-4. vzniku šumu jeho potlačení více [6]. Při použití ztrátové komprimace datový tok podstatně sníží, ale videosekvence již nejde dokonale obnovit dochází zhoršení kvality [1], [13]. každém bloku velikosti 8×8 bodů provede tzv. dřívějších dobách toto poškození projevovalo především analogové TV. Způsobů hodnocení kvality videosekvencí mnoho. způsobuje, jsou jednotlivé vzorky sobě nezávislé. Využívá podobnosti po sobě jdoucích snímků. Kvalitu videosekvence neovlivňuje pouze použitá komprese. Jeden makroblok skládá čtyř bloků jasového signálu čtyř bloků barevného signálu (dva pro červenou dva pro modrou CB). Vysokofrekvenční složky (hrany detaily) obrazu jsou omezeny. Detailnější popis kodeku [1] [5]. V komprimačních algoritmech využívá nedokonalosti lidského oka. něj liší velikostí bloků zpracování, která není pevná, ale je proměnná, vylepšenou predikci pohybu kódování. . Barevné složky jsou podvzorkované poloviční, nebo čtvrtinový datový tok. Nejčastěji se používá digitální televizi, DVD jiných multimediálních aplikacích. Vychází kodeku MPEG-2. Umožňuje komprimaci datový tok Mbit/s. Detailnější popis kodeku [1] [5]. Komprimace může být bezeztrátová nebo častěji ztrátová. Hodnocení sekvence rychlé levné, ale není tak věrohodné. Střídají celé referenční snímky snímky rozdílovými. Obsahuje adaptivní filtr, který vyhlazuje okraje bloků