Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Voltoví tak dostalo mno
ha poct finančních odměn.Projevil loajalitu francouzské armádě na
vázal osobní kontakt všemocným vládcem
Francie Napoleonem Bonapartem, jenž zají
mal jeho objevy.
2.
Oerstedův objev inspiroval řadu význačných fyziků
k dalšímu velmi intenzivnímu bádání, něhož pak vznik
ly velké objevy oblasti elektromagnetizmu. Byl přesvěd
čen tom, všechny přírodní jevy spolu sou
visí, věnoval mnoho úsilí tomu, aby kon
krétních příkladech potvrdil tuto představu.
I když měl Oersted fyzikální podstatě elek
trického proudu jen mlhavou představu zjiš
těné jevy nedovedl vysvětlit, popsal latin
ském spise nazvaném působení elektrického
konfliktu magnetku (Oersted nazýval elek
trický proud „konfliktem“), který rozeslal všem
významným fyzikům učeným společnostem.
ti sin a,
rÁ
kde konstanta, jejíž velikost závisí pou
žité soustavě jednotek (obr.
Jeho objev tak stal všeobecně známým po
měrně krátké době vzbudil mimořádný ohlas.
Oersted byl dánský fyzik.
Oersted např. vyšetřoval souvislost mezi
elektrickými teplotními jevy (nezávisle na
Seebeckovi objevil termoelektrický jev) pou
žitím Voltová galvanického článku zkoumal sou
vislost mezi elektrickým proudem magnetiz
mem. jako
první použil jedné své studii nedokonalých
izolantech dnes často používané slovo polovo
dič. Již asi dva měsíce po
té, Oersted referoval svém objevu paříž
ské akademii věd, předložila tato trojice vědců
zprávu tom, provedli různé experimenty,
na základě nichž pak formulovali vzorec pro
magnetickou intenzitu indukovanou délkovým
elementem vodiče proudem vzdále
nosti r:
T . sedmi letech studia, vyplněných ves
měs neúspěšnými pokusy, zjistil nepatrnou vý
chylku magnetky vložené blízkosti vodiče,
kterým protéká elektrický proud (r.4 Souvislost mezi elektřinou
a magnetizmem -
Hans Christian Oersted
Třebaže byly již dříve známy jevy, které na
značovaly souvislost mezi elektřinou magne
tizmem, přesvědčivý důkaz tom, elektric
ký proud vždy doprovázen magnetizmem,
podal HANS CHRISTIAN OERSTED (1777-1851). zjišťoval, jak působí proud na
magnetku různých polohách různých
vzdálenostech vodiče. Oersted měl
tak mnohé další pokračovatele: Francii jím byl Ampé
re, Anglii Faraday, Německu Ohm. Studoval filozofii, lé
kařství fyziku stal profesorem fyziky
a chemie kodaňské univerzitě. Lapia
ce jej pak formuloval pro obecnější případ, kdy
vodič tvar libovolné prostorové křivky. Jednotka napětí volt byla pak stano
vena uznána mezinárodním kongresem elek
trotechniků, který konal 1881 Paříži. nabitých těles, byla nově objevená
síla necentrálního typu, kde proud natáčí mag
netku polohy kolmé směru magnetky. Biotovu-Savartovu zákonu
9
. Tento vztah
dnes nazýváme zákon Biotův-Savartův. termoelektrický jev.
Mezi první patřili Francouzi: profesor fyzi
ky pařížské Sorbonně JEAN BAPTISTÉ BIOT
(1774-1862), lékař, který věnoval též fyzi
ce, FELIX SAVART (1791 1841) slavný mate
matik PIERRE SIMON LAPLACE (1749-1827).
Obr. Oersted upozornil to,
že zjištěné silové působení jiného typu, než
bylo doby fyzice známo. 5). Zatímco gravi
tační Coulombovy síly jsou centrálního typu,
kde síla působí směru spojnice hmotných
bodů, resp. Ukázal, je-li mezi konci
vodiče teplotní rozdíl, vznikne mezi nimi elek
trické napětí —tzv. Např.
Protože Oersted omezil jen kvalitativní
popis, bylo nutné nejprve popsat Oerstedův
objev matematicky. Volta také jako první použil 1778 termín
„napětí“.
Poznamenejme ještě, další zdroj trvalé
ho proudu objevil 1821 THOMAS JOHANN SEE-
BECK (1770- 1831). Pak
se velkým úsilím věnoval studiu dalších pod
robností, např.
Galvanický článek byl Voltovým vrchol
ným, nikoliv však jediným objevem. 1820)
