Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Zprvu věno
val diplomatické činnosti zastával vyšší stát
ní funkce.1 První vědecké poznatky
Projevy elektřiny magnetizmu byly známy
již starověku.
Gilbert též zabýval elektrickými jevy
a zjistil, nejen jantar, ale řada dalších lá
tek může být třením uvedena stavu, kdy
přitahuje lehká tělíska. Magnetické pro
jevy byly době již známy Číně, kde byly
prakticky využity sestrojení kompasu. 1. Později opustil diplomatickou dráhu
a věnoval fyzice. Fyzikálně po
koušeli vysvětlit blesk starořečtí filozofově,
kteří domnívali, blesk vznikne zapálením
hořlavých plynů, které jsou vzduchu.
(Hans Christian Oersted)
2.
PIETER VAN MUSSCHENBROEK (1692-1761),
Holanďan, profesor fyziky univerzitě Ley-
denu, vynalezl kondenzátor, který pak dlou
ho nazýval leydenská láhev. př. stol. fosilní pryskyřice stromů) jeho
předchozím tření. Byl velmi jed
noduchý: Člověk odizolovaný země su
chou rukou dotýkal otáčející sírové koule,
čímž jeho těle hromadil elektrický náboj. nelze získat sa
motný magnetický pól), stejnojmenné mag
netické póly odpuzují opačné přitahují, že
rozžhavením ztrácí magnetizmus apod. Elektřinu považoval
za jakousi nevažitelnou kapalinu (nazval ji
elektrické fluidum) elektrický náboj chápal
jako určité množství této kapaliny.První poznatky elektřině magnetizmu
Obecné zákony přírody spolu souvisí navzájem spolu souvisí přírodní jevy.
První vědecké poznatky učinil Angličan
w GILBERT (1544-1603). Tento objev byl
inspirován tehdejším názorem podstatu
elektřiny jakožto jakési nevažitelné kapaliny.), který popsal při
tahování malých tělísek (např. Pí
semnou zprávu elektrických jevech přinesl
řecký filozof, matematik fyzik THALES MILE-
TU (asi 624 —asi 543 př.
Dále CHARLES FAY (1698-1739), fran
couzský důstojník, jenž jako jeden prvních
vyslovil domněnku, blesk elektrickou
povahu. Např. peříček) janta
rem (tj. Provedl řadu pokusů,
jimiž prokázal základní vlastnosti magnetiz
mu.
Později byla sírová koule nahrazena skleně
ným válcem nebo ebonitovým kotoučem, jehož
povrchu dotýkala suchá plsť. Zasloužili zejména:
OTTO GUERICKE (1602-1686), Němec, který
byl fyzikem, lékárníkem, stavitelem také
starostou města Magdeburku.
Slovo elektřina pochází slova jantar (řecký elek
tron) slovo magnetizmus snad názvu města Magne
sia, jehož okolí nacházela železná ruda magnetovec. Gilbert po
stupoval experimentálně. Působil mimo
jiné jako osobní lékař anglické královny Alžbě
ty Kromě své lékařské praxe zabýval také
chemií, astronomií zejména zemským mag
netizmem elektrostatickými jevy. tom, železná ruda mů
že přitahovat další částečky této rudy, zmi
ňuje SENECA (1. Jedním prvních elektric
kých jevů, nimiž člověk setkal, byl blesk. Jeho objevem zde bylo
zmechanizování výroby elektrického náboje -
sestrojil první rotační elektrostatický generá
tor (nazýval třecí elektrika). Zjistil, látky lze rozdělit
na vodiče izolátory, vodiči lze přenášet
elektřinu velké vzdálenosti izolo
vaném tělese lze udržet elektrický náboj ně
kolik měsíců. Pokoušel vytvoření fi
lozofického modelu platného pro celou Zemi
a vesmír, konkrétně pak sestrojil vývěvu, stu
doval vlastnosti vakua prováděl pokusy se
statickou elektřinou. Cel
kem uspokojivě vysvětlil zemský magnetizmus
- sestrojil velkou železnou zmagnetovanou
kouli, jejímž okolí zjišťoval magnetické vlast
nosti malými magnetkami, učinil správný
závěr, magnetické pole Země svým pro
storovým uspořádáním obdobné jako magne
tické pole jeho modelu, tedy sama Země je
velkým magnetem.). 1.
Další významnou osobností byl STEPHEN
GRAY (1666 —1736), Angličan, jenž byl řemesl
níkem (barvířem). každý permanentní magnet má
vždy severní jižní pól (tj.
Leydenská láhev byla skutečně skleněnou lah
ví, byla obalena staniolem (jedna elektroda
kondenzátoru) uvnitř byla také kovová
fólie spojená přívodem.
Ten byl zprvu vysvětlován nábožensky, jako
projev boha hromovládce.
Experimentální poznatky elektrických
a magnetických jevech rozšiřovaly jen zvol
na. Ten byl vyveden hrd
6
