Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
ván (zejména Anglii) nejvýznamnější po
stavu dějinách elektrotechniky.
Na obr.
MICHAEL (1791-1867) narodil
na předměstí Londýna. Použil tomu prsten
z měkkého železa dvěma cívkami (obr. odpojení gal
vanického článku zjistil opačný impulz.
Jeho otec byl kovářem skromné hmotné pro
středky rodiny umožnily získat jen základ
ní vzdělání. svém
deníku vytkl cíl: „Přeměnit magnetizmus
v elektřinu!“ Musel však vynaložit deset let tvr
dé práce, než 1831 objevil zákon elektro
magnetické indukce. velkým zaujetím na
vštěvoval večerní přednášky fyziky chemie
slavného vědce sira (1778 —
1829), které konaly londýnském Králov
ském ústavu.
Faraday tehdy vtipně odpověděl: „Jaký uži-
11
. Faradayovy pokusy, jimiž objevil zákon elektro
magnetické indukce
Faraday byl zprvu zklamán, když zjistil, že
stejnosměrný proud jednom vinutí nevyvolá
proud druhém vinutí. Faradayovy
vědecké poznatky umožnily vznik nové vědec
ké disciplíny, kterou dnes nazýváme teorií
elektromagnetického pole. Tento
jev Faraday nazval elektromagnetickou indukcí. Tímto experimentem Faraday též obje
vil princip transformátoru. Davy tehdy
jistě netušil, tento knihařský pomocník bez
valného školního vzdělání jednou bude jeho
nástupcem.
Zákon elektromagnetické indukce vyjádřil Fara
day známým vztahem
e —
dO
d ť
kde indukované napětí dO/dŕ časová
změna (derivace) magnetického toku spřaženého
s cívkou. Michael Faraday
mus může vyvolat elektrický proud.
O elektrické magnetické jevy začal zají
mat kolem 1820, souvislosti Oerstedový-
mi pokusy. době dostal Davy Oerstedův
spis spolu Faradayem zopakoval některé
Oerstedovy pokusy. Měl devět sourozenců. znázorněn další Faradayův po
kus: Když vsunul tyčový magnet cívky, za
znamenal galvanoměr napěťový impulz; při vy
sunutí magnetu vznikl opačný impulz.
Tento Faradayem objevený způsob vytváření na
pětí změnou magnetického toku spřaženého
s cívkou ideovým základem elektrických gene
rátorů. 8a).
lil
W S!!»! IÍSÍIp
fk
Obr. Knihy, které dne vázal, po
nocích pečlivě studoval.
V souvislosti elektromagnetickou indukcí
prý kdosi položil Faradayovi pochybovačnou
otázku praktickém významu tohoto objevu. Pak ale povšiml, že
v okamžiku připojení galvanického článku jed
né cívek vyvolá druhé cívce, připojené na
galvanoměr, napěťový impulz. Tyto přednášky byly londýn
ské veřejnosti velmi oblíbené Faradaye tak
nadchly, požádal Davyho přijetí pomoc
níka.), elektrochemie me
talurgie postupně překonával svého mistra. letech stal poslíčkem jed
noho londýnského knihkupectví, kde později
vyučil knihařem. Byl šťasten, když byl přijat. Pak však Davy přestal
o elektřinu zajímat, avšak Faraday pokračoval
dál.
Faraday byl —podobně jako Oersted —pře
svědčen jednotě všech přírodních jevů jevilo
se tedy logické, musí existovat obrácený
jev Oerstedově poznatku, totiž magnetiz-
a n
-----------0 —
/ A
s U
b)
Obr. rozbory vody apod. Tento jev
nazval Faraday magnetoelektrickou indukcí.
Faraday intenzivně pracoval Královském
ústavu oblasti analytické chemie (prováděl
např. Protože Faraday neměl matematické vzdě
lání, nikdy nepoužíval matematiku vyjadřoval
se jen slovně, avšak jeho závěry vyznačovaly
matematickou přesností
