|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V této diplomové práci byla rozebrána problematika širokopásmových planárních antén. V první řadě jsou zde popsány základní prvky, které mají vliv na šířku pásma, jako je třeba vliv dielektrického substrátu, vhodný tvar zářiče nebo napájecí síť. Dále jsou zde popsány techniky, kterými lze rozšířit pásmo planárních antén. Tyto techniky byly aplikovány na vybraný typ planární antény. Tato anténa byla namodelována pro vybraný dielektrický substrát v programu CST STUDIO SUITE 2010. Pro anténní řadu byla navržena napájecí síť s použitím děličů výkonu, pro zvětšení zisku byla anténa implementována do řady 2x2. V závěru této práce jsou zhodnoceny výsledky simulace.
CST 3D
simulátor pro analýzu návrh drátových planárních antén. Pro
reflektor byl použit plech tloušťky 0,4 mm.3.5.
Vybrané typy širokopásmových antén byly namodelovány pro různé substráty. Napájení zde provedeno L-sondou.5.
Jako dielektrický substrát byly použity Arlon CuClad 217.[6]
5. To
odpovídá Parametrickou analýzou bylo zjištěno, šířku pásma lze ladit délkou
a výškou sondy zářiče také výškou vzduchové mezery mezi zářičem reflektorem. Modul činitele odrazu flíčkové antény napájené sondou.
Obr. dosažení přesnějších
výpočtů možné diskretizační síť zjemnit, avšak cenu zvýšení výpočetních nároků.
CST využívá zvýšení přesnosti výsledků vylepšenou okrajovou aproximaci PBA,
která dokáže při stejně hrubé diskretizační síti lépe postihnout tvar struktury.5. Substrát pro zářič byl
použit CuClad 217 permitivitou 2,17 Arlon permitivitou 3,28. Na
Obr.5.
.1 znázorněna závislost modulu činitele odrazu, kde byla vypočtena šířka
frekvenčního pásma pro pokles činitele odrazu S11 -10 rovna 800 MHz.2 Flíčková anténa napájená L-sondou
Anténa byla navržena obdélníkovým zářičem vzduchovou mezerou mezi
reflektorem zářičem, jak znázorněno Obr.1 CST Studio Suite 2010
Analýza zvolených antén byla prováděna programu CST MWS 2010.14
5 MODELOVÁNÍ PLANÁRNÍCH ANTÉN
5.2 Obr. Provádí analýzu struktur na
základě metody konečných diferencí časové oblasti. Klasická formulace FDTD
používá schodovitou diskretizaci, která značně nedokonalá
