Širokopásmové dielektrické antény

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Zbořil

Strana 54 z 63

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
43 vybrána ještě druhá anténa. Srovnají-li naměřené simulované průběhy S11 čtvercové antény, zjišťujeme menší neshodu. Vlivem chladnutí cínu pájení konektoru kraje zemnící plochy mírně ohnuly došlo vyzvednutí středu. Nejspíš způsobeno větší mezerou mezi jednotlivými půlkruhy dielektrického rezonátoru. Tato hodnota větší než předpokládalo. Pokud odstranil problém přesného ustavení koaxiální sondy, byly by lepší vyzařovací vlastnosti. . Požadované frekvenční pásmo mělo zvlněnou hodnotu reálné impedance rozmezí Směrové charakteristiky antény vychá- zejí podle předpokladů. Při použití homogeního materiálu bez potřeby lepení vrstev požadovanou permitivitou, mohly výsledné parametry antény ještě zlep- šit. Větší nepřesnost je v rovině kde levé polovině vidět zdeformovaný tvar. Střední kmitočet antény oproti simulacím nižší 0,15 GHz. Při srovnávání půlkruhové antény, vyšlo měření přesně podle simulace, nižší útlum vyšších kmitočtech, nám zmenšuje výslednou šířku pásma 2,6 GHz. Jsou zde srovnávány simulované naměřené průběhy činitele odrazu S11. Prů- běh reálné impedance vstupu antény zvlnění Impedanční průběh nesho- doval simulovaným, který vyšel zvlněním jen Nejpravděpodobnější příčinou je vyšší výška napáječe, která simulacích hodně ovlivňovala reálnou impedanci. Pokud mělo rozhodnout, která anténa lepší reálné parametry, vyšla by nejlépe čtvercová anténa, především pro dosaženou šířku pásma dobré impedanční přizpůsobení. Zde padla volba čtvercovou anténu. V poslední části práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření. Dále jsou zde pre- zentovány průběhy impedance vstupu antény odhadnutý zisk. Průběhy směrových charakteristik rovině téměř shodují. rovině jsou patrny menší odchylky způsobené nepřesným ustavením koaxiální sondy. Šířka pásma vyšla 3,4 GHz. Vlivem reálných ztrát dosahuje činitel odrazu nižších hodnot. Také zde moh- la projevit výška napáječe