Kongresový sál SIDIA Olomouc listopad 2002 Sjednocení pohledů ČSN a mezinárodních předpisů na ochranu před nadproudy Konečné řešení problematiky zóny vlivu hlavního pospojování Ing. František Štěpán, Moeller Elektrotechnika s.r.o Informace o návrhu změny ČSN 33 1610 - Kontroly a revize spotřebičů během jejich používání - poznatky z praxe Ing. Jiří Sajner …
Poznámky redaktora
1. požadavky sítě TN), mohou být
tyto části (nebo tato zařízení) chráněna proudovým chráničem.3.9 možno
využít článku čl.
Co ale dělat doby, než změnu budeme mít jako „černé bílém“ ?
První argument, který lze využít, skutečnost, technické normy jsou
nezávazné pro dosažení bezpečnějšího stavu vědomě využíváme lepší řešení,
než které nabízí stávající norma. Pro nás toho vyplývá, mnohdy zbytečné hledat
nějaké hluboké pohnutky pro setrvávání mezinárodních předpisů stávajícím
stavu, ale spíše držet dlouholeté osvědčené praxe. 413.3 ČSN 2000-5-53, který plně vystihuje podstatu
diskutovaného problému jehož znění je:
„ Jestliže pro určitá zařízení nebo určité části instalace není možno splnit
některé podmínky stanovené čl. Například
v Rakousku byl před několika lety schválen zákon, podle kterého žádní nová
instalace nesmí být budována systému TT, ale pouze jen systému TT. Každým uzemněním současně zlepšují podmínky bezpečnosti a
stability sítě TN. tomto případě
nemusí být neživé části spojeny ochranným vodičem sítě TN, pokud jsou
spojeny zemničem, jehož odpor vůči zemi takový, umožňuje případě
.
Pokud bude některých výjimečných případech přesto nutné přejít sítě na
podmínky sítě (například stovky metrů dlouhé přívodní kabely velkým
kapacitním proudem proti vodiči), bude zrušení článku 413.1.
Publikované závěry tedy vcelku potvrdily již dříve známé přednosti sítí oproti
sítím říci, sítě jsou budou stále více preferovány.3 (tj.
Jako možné východisko pro rozpory článcích norem nabízí rozšíření
pomyslné zóny vlivu pospojování pomocí ochranného vodič sítě TN, který se
uzemnění konci rozvodu (staveništní rozváděče, prozatímní elektrická
zařízení).2. 532.48
Podrobná měření městské zástavbě nás prováděl například EGÚ Brno
(Energetický ústav Brno). husté městské zástavbě byly při uměle vyvolaných
zemních zkratech obvyklými zkratovými proudy (Ik 1500 naměřeny velmi
nízké hodnoty dotykových napětí Obdobná metodika měření byl
použita jiných zemích, jako například Rakousku, Německu,
Švýcarsku aj. Naproti
tomu možné západní Evropě najít velmi silné zastánce sítí TT, jakými jsou
zejména Francie, Itálie, ale částečně Německo, které před cca lety
v některých spolkových zemích při rekonstrukcích drželo sítí TT, protože bylo
levnější nasazovat proudové chrániče, než budovat uzemnění posilovat vedení
pro přechod sítě TN. jak obvykle bývá, pokud technická hlediska
střetávají ekonomickými zájmy, není obtížné předpovědět, který směr třeba
jen dočasně převládne
