Nové a připravované normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2013. „Vnitřní hromosvody“, jejich návrh, realizace, provedení a účinnost. Problematika nouzového osvětlení v administrativních budovách a budovách pro bydlení. Aktuality z legislativy v oblasti BOZP, pracovní úrazovost a časté dotazy z praxe. Typy ochran pro elektrické sítě, jejich výběr a realizace. Elektrické zařízení osobních lanových drah a lyžařských vleků - projekce, údržba a revize. Napájení objektů z hlediska připojování a požadavků na odpojování a spínání ve vztahu k elektrickým instalacím. Revize v prostorách, kde charakteristiky pro výběr a instalaci elektrického zařízení odpovídají vnějším vlivům kategorie B. Řešení rozváděčů VN společnosti Eaton bez použití plynu SF6. Nové frekvenční měniče Eaton – správný pohon pro vaše technologie. Problematika a specifika projektování UPS. Rozváděče nízkého napětí podle požadavků nového souboru norem ČSN EN 61439.
69
. Při stejném pokusu pak 1753 zahynul Petrohradský badatel Georg Wilhelm
Reichman.
Současníkem Prokopa Diviše byl Benjamin Franklin Americe, který 1750 vypustil
do bouřkového mraku draka zkoumal jiskry sršící konce šňůry země. roce 1754 sestrojil první uzem něný bleskosvod.
Již roce 1895 začal vycházet Praze český čtrnáctidenník EPOCHA "se zvláštním
zřetelem objevy doby nejnovější".
Z uvedeného vyplývá, současná ochranná zařízení pro ochranu před bleskem
a atmosférickým přepětím jsou jen technologicky rozvinutějšími principy zařízení
průkopníků tohoto fyzikálního oboru 18. Zaměříme tedy nejvíce používané druhy ochran
v elektrických sítích. Bleskosvod
byl vztyčen 15.
Prokop Diviš, český přírodovědec fyzik, také kněz 1742 zjistil, blýskání hřměni
za bouřky elektrické podstaty jde stejný jev jako při jeho dřívějších pokusech
se statickou elektřinou.
V praxi však ujal hromosvod Franklinův, který základem současných bleskosvodů
podle harmonizované normy ČSN 62305 (souboru norem). čísle roku 1908 obsáhlý článek ochraně
před bleskem důrazným upozorněním pojednáním nebezpečí indukce influence
(působení vlivu) elektrickou rovnováhu země jejím povrchu již při výboji mezi
mraky (dnes známý nebezpečný jev jako indukované atmosférické přepětí oscilatorní
vysokofrekvenční jev, při němž vznikají sousedních vodičích kovových konstrukcích
střídavé proudy vysokého napětí, aniž přitom došlo přímému úderu blesku země
či objektu). Stožár byl
původně později 41,5 vysoký, pobitý plechem jeho vrcholu horizontální sestava
křížů osazená pouzdry kovovými pilinami. Riskoval tak
život. pouzder trčelo přibližně 400 ostrých
kovových hrotů. Začneme trvalého nebezpečí pro všechny venkovní elektrické sítě,
kterým atmosférická elektřina. století. První hromosvod Čechách byl Divišův byl
postaven barokním zámku Měšicích Kostelce nad Labem 1775. zde pojednáno jiskřiště jako pojistný ventil sestávající dvou desek nebo
hrotů dostatečnou přeskokovou vzdáleností hloubkový zemnič, nazývaný
"rozváděčem" bleskového proudu zemi. Diviš domníval,
že bleskům lze předcházet. Všechny části konstrukce pouzdry vzájemně vodivě spojovaly železné
řetězy, které současně tvořily uzemnění.
Nejdříve krátký pohled historie neistarší ochrany kdy bylo použito uzemnění.
Franklin rozpoznal, hromosvod neškodně svede blesk pomocí "lapače" jímače
a něho vedeného drátu země. června 1754 zahradě fary Příměticích Znojma. tomu účelu měla sloužit jeho "Machina meteorologica"
(replika exponát stojící před kostelem Příměticích Znojma) jejímž účelem bylo
"vyssát" pomocí mnoha kovových hrotů (kartáčů) elektrický náboj mraku. Stožár byl upevněn
třemi řetězy, které byly vodivě připevněny železným kuželům zemi.Celá oblast navrhování výběru ochran elektrických sítích tak obsažná, nelze
podrobně tohoto příspěvku vtělit.
Ochrana venkovních sítí
před účinky atmosférické elektřiny přepětí jak zařízení vn, vvn tak zařízení nn
