Nové a připravované elektrotechnické normy. Pravidla pro elektrotechniku. Rozváděče nízkého napětí podle požadavků nového souboru norem ČSN EN 61439 Praktické dopady souboru norem ČSN EN 61439 pro instalační firmy a výrobce rozváděčů. Dozorová pravomoc České obchodní inspekce – Kontroly a postupy při kontrolách. Záložní elektrické napájecí systémy objektů z pohledu organizace státního odborného dozoru. Frekvenční složky ve výkonových systémech: Harmonické, jejich původ, šíření, důsledky a omezování. Navrhování silnoproudých rozvodů a návaznost na stávající rozvody. Inteligentní budovy. Účinky proudů na člověka. Připravovaná TNI 33 2000-7 Elektrické instalace nízkého napětí. Uvádění elektrických zařízení v ČR na trh a do provozu ...
V důsledku výše uvedené definice inteligentní budovy, může být taková budova vybavena
buď minimem technologií, anebo může zahrnovat složitou soustavu mnoha integrovaných
systémů. Výběr skvělých
hráčů ještě nezaručuje dobrý orchestr nebo úspěšný fotbalový tým. Nicméně, výraz inteligentní budovy nás nutí myslet kriticky
o architektuře důležité úloze, jež budovy hrají našem životě.
Proto můžeme vyslovit prognostickou, trvale udržitelnou definici inteligentní budovy,
která byla publikována pracovní skupinou CIB W098 roku 1995 především upravená
Výzkumným ústavem inteligentních budov Brně roce 2010, kterou považujeme
za výstižnou konceptuálně normativně formulovanou:
„Inteligentní budova dynamická citlivá architektura, strukturálně funkcionální
metoda konstrukce technologie stavby, jež poskytuje každému obyvateli
produktivní, úsporné ekologicky přijatelné podmínky, pomocí soustavné interakce
mezi svým čtyřm základními prvky: budovou (materiál, struktura, prostor),
zařízením (automatizace, kontrola, systémy), provozem (údržba, správa, provoz)
a vzájemnými vztahy mezi nim i“.Inteligentní budovy měly být trvalé, zdravé, technologicky výši, měly splňovat
potřeby svých obyvatelů podnikání měly být flexibilní přizpůsobitelné
požadovaným změnám, měly odrážet svůj vybudovaný systém tvorbě kvalitního
vnitřního vnějšího prostředí při splnění ekologických efektivních hodnot.
To znamená, návrh, konstrukce, technické vybavení správa budov měly být
co důležitosti rovny. Systémové myšlení
je nezbytné při navrhování řízení budov spolu talentem, jenž tvoří, inovuje, přesto
zůstává být praktické vždy orientované maximální jednoduchost. Právě tato oblast využití
počítačových systémů řízení technických zařízení budov, zahrnují obecně, pohodlí
a bezpečnost, pomoc případě omezené pohyblivosti, úklid běžnou údržbu, učení se,
nebo změny způsobené věkem jako slábnoucí zrak nebo sluch. let minulého století tato koncepce nesla znamení
individuálních služeb, následujících období byla vyvíjena víceúčelová zařízení později
pak aplikována bázi počítačového systému řízení. Nakonec, budovy tvoří naši architektonickou krajinu,
a tyto budovy, prostředí, jež vytvářejí, měly povznášet duši náladu lidí uvnitř, jakož
i těch, jen jdou kolem.
83
. širším kontextu pro každou
civilizaci nebo kulturu důležité, nikoli kopírovat takzvaný pokrok jiných zemích, nýbrž
mapovat vlastní tvůrčí budoucnost poučením minulosti kritického posouzení priorit
jiných společenství. obrázcích 2a, znázorněna integrace technologií jednotlivých funkcí
komunikačních obsluhy budovy integrace funkcí konstrukce stavby, architektury
a prostředí energiemi, které jsou často zmiňovány souvislosti inteligentními
budovami (IB). Budovy obsahují mnoho systémů sestrojených mnoha lidmi
a přesto vztah mezi budovami lidmi může uspokojivě fungovat pouze tehdy, jestliže
existuje integrace mezi všemi těmito systémy mozky, jež navrhovaly.
Technologie musí zlepšovat, nikoli uzurpovat lidskou tvořivost, měla objevovat
a podporovat nové formy myšlení současného člověka. ovšem není komplexní
systém respektující náplň výše uvedené definice IB, pouze jsme naznačili některé
okolnosti. Někdy kolem 80. Toto vše vyžaduje
nejenom technickou schopnost, ale navíc schopnost dobré interpretace, okořeněnou
představivostí dokonce intuicí
