Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
Jsou ale části, jejichž
hlavním účelem sice není uzemnění elektrické instalace sloužit, ale které jsou základě
jejich ověřených vlastností pro toto uzemnění využity. Musí být ukládány
mimo skládky odpadů, např. Měděné zemniče, pokud není souvislosti
s nimi uplatněna aktivní protikorozní ochrana možno uplatnit pouze místech daleko
od jiné zástavby (horské chaty apod. Všeobecně platí,
že rozdílné kovy slitiny neměly používat. hnoje, močůvky, chemických látek, koksu atd.
Zemniče měly ukládat nejvlhčích místech přístupné půdy. většině
případů již není určitá část objektu, které dodatečně zjistí vlastnosti, které jsou pro
její využití vhodné která pak proto jako zemnič využije. Účinek vysychání možno některých oblastech
zaznamenat hloubky Hodnoty rezistivity půdy takovém případě mohou
dosahovat řádově stejných hodnot, jaké vykazuje půda období mrazu.
Minimální tloušťky průměry částí zemničů uvažují obvyklé riziko chemického
a mechanického poškozování.
Použití strojených zemničů využití náhodných zemničů
Uzemnění zřizuje pro ochranu před úrazem elektřinou, pro ochranu před bleskem
a přepětím pro správnou funkci elektrických zařízení. Přesto však tyto rozměry nemusí být ještě dostatečné,
zvláště jestliže existuje vážné nebezpečí koroze.m.). Tato zmrzlá vrstva může některých
oblastech dosahovat tloušťky více., jejichž
prosakování půdy může způsobovat korozi zemničů, mají být zřízeny nejdále
od frekventovaných míst.
Termín „náhodný zemnič" současné době často používá pro označení zemniče,
který své funkci záměrně využívá některých částí objektů, jako např. armování základů
budov, nebo samotného základu, nějž ukládá zemnicí pásek nebo drát.
Rezistivitu půdy rovněž zvyšuje sucho. Zemniče mohou sestávat částí uložených zemi
provedených z:
> oceli pozinkované ohni,
> oceli pokryté mědí,
> oceli elektrolyticky naneseným povlakem mědi,
> nerezové oceli,
> holé mědi. Taková nebezpečí možno
předpokládat půdách, kterými protékají bludné proudy, například stejnosměrné zpětné
trakční proudy, nebo proudy blízkosti umístění katodické ochrany. Při jeho působení může dosáhnout
ve vrstvě zmrzlé půdy hodnoty několika tisíc Q. Uzemnění zajišťuje zemniči
náhodnými nebo strojenými.).
80
.
Rezistivita půdy znatelně zvyšuje mrazem.měly použít hloubkové tyčové zemniče, aby dosáhlo, pokud možno, půdy lepší
vodivosti.
Spojení mezi kovy rozdílné povahy nesmí dostat kontaktu půdou. takových případech
je třeba provést zvláštní opatření.
Zemniče uložené půdy
Základní části
V tomto případě předpokládá, zemniče jsou umístěny mimo dosah ocelových
stavebních konstrukčních částí uložených zemi, takže není nutno uvažovat
s rozkladným působením měděných zemničů tyto ocelové konstrukce (základy budov
s ocelovou výztuží, ocelová potrubí apod
