Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
Poznámky redaktora
Bodovou
metodou lze například poli jednotlivých svítidel počítat hodnoty osvětlenosti bodech
různých pracovních rovin, již vodorovných, svislých nebo nakloněných. činitele odrazu 1,
p2, p3) průběhu využívání osvětlovací soustavy mění. Proto věnuje pozornost integrálním
charakteristikám světelného pole, které každému bodu pole přiřazují jednoznačně jen
jedinou hodnotu. Vyšetřování fotometrických ploch jasu,
které vystihují vlastnosti světelného pole každém jeho bodě jednou, ale mnoha
hodnotami, prakticky nezvládnutelné. toho vyplývá, během provozu osvětlovací soustavy mění také hodnota
činitele využití. Příklad tabulky činitelů využití
k
Činitelé odrazu
P1 0,7 0,5 0,3 0,0
P2 0,7 0,5 0,3 0,1 0,5 0,3 0,1 0,0
P3 0,1 0,0
0,8 0,51 0,47 0,43 0,41 0,43 0,40 0,36 0,33
1,0 0,56 0,52 0,48 0,46 0,47 0,44 0,40 0,37
1,5 0,63 0,60 0,57 0,54 0,54 0,52 0,46 0,42
2,0 0,68 0,65 0,62 0,60 0,58 0,56 0,50 0,45
2,5 0,70 0,68 0,66 0,64 0,61 0,59 0,53 0,46
3,0 0,72 0,70 0,68 0,66 0,63 0,61 0,55 0,48
4,0 0,74 0,72 0,71 0,69 0,65 0,64 0,57 0,49
5,0 0,75 0,74 0,73 0,71 0,66 0,65 0,58 0,49
Při návrhu osvětlovací soustavy vychází počátečních hodnot činitelů odrazu p1, p2, p3
a tedy činitele využití qE. Tato charakteristika dosud nejrozšířenější normovanou veličinou,
vhodnou ovšem pouze popisování vlastností osvětlovací soustavy těch případech, kdy
je možno omezit zkoumání rozložení světelného toku rovinné ploše.
3.3 Hodnocení oslnění vnitřních prostorech
V oblasti hodnocení oslnění vnitřních prostorech došlo přijetím nových norem roce
2004 změně způsobu hodnocení.2 Podrobné metody výpočtu parametrů osvětlovacích soustav
Z hlediska osvětlovací soustavy rozhoduje jakosti osvětlení daném místě prostoru
rozložení jasu popsané fotometrickou plochou jasu. obecnějších
situacích třeba využít další charakteristiky, kromě světelného vektoru, zejména
střední kulovou válcovou osvětlenost. Výpočtem integrálních charakteristik světelného
pole řadě bodů osvětlovaného prostoru získává úplnější přehlednější obraz
o rozložení hladin sledované veličiny tedy jejich rovnoměrnosti. Postupně klesá účinnost
svítidel. skupiny skalárních integrálních charakteristik patří osvětlenost
rovinné plochy.
3.
236
.
Vzhledem složitosti časové náročnosti výpočtů pomocí bodové metody praxi
používají výpočetní programy, umožňují zpracování řady variantních řešení ověřování
hladin osvětleností různých plochách prostoru.Tab. Současně dovoluje
zjistit poměry světelného vektoru střední kulové, válcové osvětlenosti, tedy hodnoty
činitele podání tvaru, získat tak podrobnější informace vytvoření podmínek pro kvalitní
vjem trojrozměrných předmětů. Podobně jako pro vnitřní prostory existují orientační metody výpočtu také
pro venkovní prostory. Ovšem vlastnosti světelně činných ploch (tzn. Podle původních norem využívalo metody
hodnocení oslnění podle jasu svítidel pouze případech, kdy zmíněnou metodu nebylo
možno použít, situace hodnotila základě výpočtu činitele oslnění podle Netušila
