Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
Celkové osvětlení zpravidla zajišťuje požadavky minimální
hladinu osvětlení, například prostorů trvalým pobytem osob minimální hodnota
průměrné osvětlenosti 200 lx. Místní osvětlení pak zajišťuje požadovanou osvětlenost
v místě konkrétního zrakového úkolu.
Kombinované osvětlení dvě základní výhody. Pro vytvoření vhodné
světelné atmosféry takovýchto prostorech požívají jiné způsoby osvětlení (akcentové,
efektové, dekorační, architektonické, barevné apod.
229
. Druhou významnou výhodou možnost individuálního přizpůsobení
světelně technických parametrů místě konkrétního zrakového úkolu, například
přizpůsobení směrových vlastností osvětlení nebo úrovně osvětlenosti.vyžaduje informace možném rozmístění orientaci pracovních míst, méně flexibilní
a proto dispoziční změny uspořádání pracovišť jsou omezené. Tyto propracova
nější způsoby ovládání osvětlení postupně stávají běžnou součástí osvětlovacích
soustav téměř všech aplikačních oblastech. Hlavním
důvodem vysoká nerovnoměrnost rozložení jasu prostoru, která zásadně ovlivňuje
zrakovou únavu negativně ovlivňuje vidění.2 Ovládání řízení osvětlovacích soustav
Způsob ovládaní případně řízení osvětlovací soustavy významně ovlivňuje její účelnost
a účinnost, tím pohodlí uživatelů její energetickou náročnost. Postupem času specifických aplikacích, jako jevištní divadelní osvětlení
nebo osvětlení konferenčních místností, začalo využívat technicky pokročilejších systémů,
které umožňovaly stmívání osvětlení, vytváření světelných scén apod. Doporučuje se, aby místě zrakového úkolu
bylo celkovým osvětlením zajištěno nejméně 10% požadované udržované osvětlenosti
Emv případě, Em> 2000 lx, nejméně 30% Emv případě, Em< 2000 lx.
Ve vnitřních prostorech společenského charakteru kde vyžaduje spíše vytvoření
specifické světelné atmosféry, toto dělení zpravidla postrádá smysl. Použití kombinovaného osvětlení doporučuje
v následujících případech:
■ osvětlení náročných zrakových úkolů, vyžadující vysoké osvětlenosti (nad 1000 lx);
■ osvětlení prostoru, kde vykonávají zrakové činnosti rozdílnými požadavky
na úroveň osvětlení;
■ osvětlení zrakových úkolů, které vyžadují specifický směr dopadu světla, například
pro rozlišování tvarů textury povrchů;
■ osvětlení členěného prostoru, kdy například dělící příčky, neumožňují dosáhnout
celkovým osvětlením požadované osvětlenosti místě zrakového úkolu;
■ osvětlení zrakových úkolů, které vykonávají starší zaměstnanci nebo zaměstnanci
s poruchami zraku, vyžadující vyšší hladiny osvětlenosti;
■ osvětlení prostorů, nepravidelným nebo částečným obsazením pracovních míst.)
2. Samotné místní
osvětlení není určeno pro osvětlování pracovních míst trvalým pobytem osob. minulosti pro
ovládání regulaci umělého osvětlení využívalo jednoduchého zapínání vypínaní
svítidel. Mimo zóny zrakových
úkolů, například komunikačních zónách, doporučuje, aby hladina osvětlenosti byla
alespoň 50% hodnoty osvětlenosti místech zrakového úkolu.
Kombinované osvětlení tvoří kombinace celkového nebo odstupňované osvětlení
s osvětlením místním.
Uvedené rozdělení soustav normálního hlavního osvětlení nemá obecnou platnost
ve všech aplikačních oblastech lze jej využít hlavně vnitřních pracovních prostorů. První energetická účinnost osvětlení,
protože nedochází zbytečnému přesvětlování míst, kde sledované zrakové úkoly
nevykonávají
