Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
Poměrně složitá
subjektivní povaha takového osvětlení neumožňuje zjednodušené objektivní vyjádření
současnými světelně technickými parametry.) zpět vnitřního prostoru. Osvětlení, kde hlavní
roli hrají fyziologické požadavky, vychází světelně technických parametrů uvedených
v normách. Toto hledisko tedy souvisí nejen požadovanou světelnou
atmosférou, ale také rozmístěním pohledovým uplatněním svítidel interiérech.
Hledisko vnějších vlivů postihuje skutečnost, osvětlení může mít vedle své primární
funkce vedlejší účinky, které mohou nepříznivě ovlivňovat nejen řešený prostor a
předměty něm umístěné, ale také prostory sousedící. dnešní době, kdy klade stále větší důraz snižování spotřeby elektrické
energie, zvyšování úspor snižování emisí skleníkových plynů, energetická náročnost
osvětlení velmi aktuální tématem, který bude hrát rámci návrhu osvětlení stále
významnější roli. Účel využití prostoru ovlivňuje to, jakou roli hrají
fyziologické, psychologické biologické požadavky pozorovatelů. Existují však vnitřní prostory, například průmyslu (agresivita prostředí) nebo
zdravotnictví (čistota prostředí), jejichž funkční využití klade zvýšené nároky technické
a provozní parametry osvětlovacích soustav jejich prvků. Osvětlení, které vychází biologických
požadavků uživatelů, není primárně zaměřeno vytvoření světelného prostředí pro určitý
zrakový úkol, ale ovlivnění biologického systému člověka. Návrh tohoto typu osvětlení
vychází jiných požadavků, než jsou požadavky vizuální.
Základní prostorové uspořádání vnitřního prostoru tvořeno základními plochami:
stropem, stěnami podlahou. Uzavřenost vnitřního
prostoru vedle toho eliminuje nepříznivé vlivy venkovního prostředí prvky osvětlovací
soustavu. Mezi další vedlejší účinky umělé osvětlovací soustavy patří tepelné
zatížení prostoru, akustické rušení, negativní vliv záření citlivé předměty apod.
Osvětlení, které primárně založeno psychologických požadavcích, slouží vytvoření
určité světelné atmosféry daném prostoru zpravidla součástí výtvarného řešení
interiéru.
Neužitečné světlo, které vykazuje rušivé účinky, označuje termínem „rušivé světlo". Proto pro vjem prostoru zásadní vliv
barevnost těchto povrchů, úroveň jasů způsob jejich osvětlení.
1. současnosti tato problematika řeší zatím pouze venkovních
osvětlovacích soustav. Takovýto charakter osvětlení vyskytuje například společenských
a kulturních prostorech jako jsou divadla, kina, restaurace apod. Příkladem osvětlení kancelářských prostorů, průmyslových objektů apod.
Provozně technické hledisko zahrnuje energetickou náročnost osvětlovací soustavy,
řešení jejího provozu, ovládání údržby také problematiku investičních provozních
nákladů.
213
. Světlo vyzařované osvětlovací
soustavou může dopadat nejen osvětlovaného prostoru místa zrakového úkolu,
ale také mimo něj.
Problematika rušivých účinků neužitečného světla týká jak venkovního, tak vnitřního
osvětlení. Tyto plochy odrážejí dopadající světelný tok primárních
zdrojů světla (svítidla, světelné zdroje apod.Architektonické hledisko týká nejen vizuálního vzhledu osvětleného prostoru
při umělém osvětlení, ale také vizuálního uplatnění osvětlovací soustavy umělého
osvětlení vypnutém stavu. Vzhledem tomu, zmíněné
plochy zpravidla tvoří významnou část zorného pole, mají zásadní vliv adaptační stav
zraku subjektivní dojem daného prostoru. Světlo, které dopadá mimo osvětlovaný prostor, označuje termínem
„neužitečné světlo" představuje nejen energetické ztráty, ale může také působit rušivě.
Světelně technické hledisko zahrnuje volbu světelně technických parametrů, které souvisí
s účelem využitím řešeného prostoru. Proto se
v odborné literatuře označují jako sekundární zdroje světla.1 Charakteristika prostoru
Vnitřní prostory vyznačují svou uzavřeností vůči venkovnímu prostředí jeho vlivům
