Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
V
r ■■v v
rámci ochrany při poruše pospojováni uzemnení zajišťuje, ani při poruše mezi
místem poruchou ostatními pospojovanými částmi nebude příliš zvýšené napětí. důvodu volby ochranných přístrojů
zajišťujících automatické odpojení) možno dosáhnout dostatečně krátké doby odpojení. Ten spočívá tom,
že při poruše vznikne elektrický proud, ten zaregistrován ochranným prvkem
(ochranným přístrojem), který obvod, němž došlo poruše, automaticky odpojí.
Princip ochrany automatickým odpojením zdroje (podle ČSN 2000-4-41 ed-2)
Automatické odpojení zdroje ochranné opatření, jehož
- základní ochrana zajištěna základní izolací živých částí nebo přepážkami nebo
kryty (což jsou opatření zajišťovaná výrobci elektrických předmětů, tj. 7. Proto také doplňující pospojování
záchranným opatřením případech, kdy není (např.
Dokonce možno zvýšením vodivosti (zvětšeným průřezem) vodičů pospojování zajistit,
že ani při poruše nebude toto napětí větší než (resp. Princip
je znázorněn obr. vodičů, kabelů,
přístrojů elektroinstalačního materiálu) a
- ochrana při poruše zajištěna ochranným pospojováním automatickým
odpojením případě poruchy souladu příslušnými podmínkami pro toto odpojení.
Druhy ochran před úrazem elektrickým proudem
143
. opatření, která zahrnují jak ochranu základní (dříve nazývanou
ochranou před dotykem živých částí), tak ochranu při poruše (dříve nazývanou ochranou
před dotykem živých částí) patří:
- ochrana automatickým (samočinným) odpojením zdroje,
- ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací,
- ochrana pospojováním,
- ochrana elektrickým oddělením,
- ochrana nevodivým okolím (pro nízké napětí),
- ochrana SELV PELV a
- ochrana omezením ustáleného dotykového proudu náboje.
Z hlediska projektování jsou nejdůležitější ochranná opatření, která uplatňují
v rámci elektrických instalací.
Pokud týká základní ochrany, tak základní izolace živých částí naprosté většině
případů zajišťována straně výrobců elektrických předmětů (jenom výjimečných
případech norma připouští doplňování izolace místě montáže), obdobně jako ochrana
krytem, které základní starostí montážní firmy zvolit správné krytí elektrického
zařízení (rozváděčů, rozvodnic instalačních krabic přístrojů). vedle dvojité nebo zesílené izolace, elektrického
oddělení malého napětí především automatické odpojení zdroje.
To ovšem ještě není princip ochrany automatickým odpojením. prostorech zvýšeným
nebezpečím úrazu elektrickým proudem).Mezi kompletní opatření ochranu před úrazem elektrickým proudem zkráceně řečeno
mezi ochrany, tj.
Nicméně, když neuplatňuje doplňující pospojování neživé cizí vodivé části
elektrických zařízení jsou propojeny prostřednictvím hlavního pospojování uzemnění,
snižuje toto pospojování napětí mezi těmito částmi při poruše, přestože část poruchového
proudu dobu jejího trvání poruchy mezi pospojovanými místy protéká vytváří tak
napěťové rozdíly mezi nimi
