Sborník přednášek LPE č. 45

| Kategorie: Sborník  |

Vydal: L.P.Elektro s.r.o. Autor: L.P. Elektro vzdělávací agentura

Strana 84 z 286

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato metoda hlediska ekonomických hlediska náročnosti montáže jednodušší než například ochrana pomocí instalace přepěťové ochrany. Důvod zřejmý, při úderu blesku sice velká část bleskového proudu svedena země, ale zde velké nebezpečí, dojde přeskoku a část proudu naindukuje například přes koaxiální kabel, rozvodu proto nutné aplikovat nějakou metodu jak tomuto předejít. Bohužel znění normy nedává moc možností, jak všechny její požadavky prakticky dodržet. před bleskem. nové normě není striktně žádná vzdálenost země stanovena, takže pokud je zkušební svorka, přeneseném slova smyslu, umístěna okapem, nic neděje, ale z praktického hlediska zřejmě, když zkušební svorka zřídí, hlavně pro potřeby údržby měření, proto nutné svorku umístit „rozumné" obslužné výšce nad zemí, tak aby montér revizní technik bez větších problémů dostal. Podle požadavků ČSN 1390 bylo nutné zkušební svorku svodu umístit 1,8 nad zemí. Tak jako případě ČSN 1390 poměrně málo projektantů, montérů revizních techniků zabývá výpočtem, kontrolou dostatečné „přeskokové" vzdálenosti „s" mezi jímací soustavou, nebo svody kovovými částmi stavby. U problematiky svodů došlo normě velké změně, zejména vzdálenosti jednotlivých svodů sebe. Pravda ta, když tato metoda použije, projektové stránce zpracována bezchybně montáže revize provedena bez větších problémů. Historicky byl náhled spíše ten, vše nutné pospojovat se vším, tedy přivést vše společný potenciál, což samozřejmě případě kovových vodivých částí stoprocentně platí současné době, ale případě antén jiných elektrických zařízení instalovaných střeše obvodových stěnách objektu, toto pravidlo nelze zcela aplikovat. Jedním těch jednodušších řešení, v mnoha případech, využít metody ochranného úhlu, tedy skrýt chráněné zařízení pod ochranný úhel tyčového jímače. Upřímně řečeno, případě bouřky není žádoucí, aby svod vedl těsné blízkosti těchto inkriminovaných míst. Bohužel mnoho „hromosvodářských" montérů ještě stále nepochopilo, není obecně vhodné anténní konstrukce připojovat systému pospojování. Domnívám se, při dodržení podmínek, které byly uvedeny ČSN 1390, není narušena žádným způsobem bezpečnost ochrany objektu před bleskem. však neznamená, nimi v praxi nesetkáváme. tohoto důvodu proto nejlepší umístit zkušební svorku mezi 1,5 země. V normě došlo podstatné změně hlediska doporučených vzdálenosti pro uchycení vodičů jímacího vedení podpěry, zejména svislé rovině, kdy vzdálenost „skob" původních změnila tomto bodu hovořím zejména proto, že hlediska praktického využití lze vznést pochybnosti, zda nutné tuto vzdálenost, například nehořlavých podkladů striktně dodržovat. Jelikož mnoha případech těžké stavět proti rozhodnutí zákazníka (objednatele prací), jsou montážní firmy nuceni skryté svody řešit. Pokud zabýváme problematikou jímací soustavy, nutné uvědomit, nové normě podstatně změnil náhled ochranu televizních antén (STA), satelitů, směrových antén apod. praxi však setkáváme i určitou alternativou, která řeší problém hlediska estetického pohledu, zároveň 78 . Nejedná připomínku hlediska návrhu, montáže revize, ale spíše hlediska požadavku normy. Nejmarkantněji projevuje objektů třídy II, kdy je typická vzdálenost svodů Zvýšená „hustota" svodů obvodu objektu vede k tomu, montéři mají leckdy problémy umístit svody této vzdálenosti, protože složité dodržet přeskokové vzdálenosti oken, vchodů balkonů. Nová norma sice neřeší problematiku skrytých svodů.týká metody valící koule, jako absolutně nové metody pro určování typu jímací soustavy, tak tomto případě jsou praktické poznatky velmi sporadické, protože jsem se osobně setkal snad pouze třech případech fázi návrhu dvou případech jako praktické aplikace