Součástí této problematiky stanovení energetické
náročnosti osvětlovacích soustav. Energetická náročnost osvětlení při posuzování osvětlovacích
soustav následným hlediskem, které lze formulovat tak, požadované světelně
technické parametry měly být dosaženy energeticky možná nejúčinnějším způsobem. Aplikační oblast
Světelně technický parametr
Em,úkol (lx) UGRl (-) (-)
1
Komunikační zóny společné
prostory
20 500 90
2 Průmyslové činnosti prostory 000 90
3 Administrativní prostory 200 750 80
4 Obchodní prostory 300 500 80
5 Veřejné prostory 500 80
6 Školská výchovná zařízení 100 750 80
7
Zdravotnická zařízení 100
000
19 -22 90
8 Dopravní prostory 500 80
2. Pokladem tomu nově koncipovaná norma
ČSN 193 Energetická náročnost budov Energetické požadavky osvětlení
a technická normalizační informace TNI 0327. ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLENÍ VNITŘNÍCH PROSTORŮ
V současné době nejrůznějších úrovních velmi diskutovanou otázkou
problematika energetické náročnosti různých typů budov (administrativní, průmyslové,
zdravotnické, vzdělávací další). Rozsah hodnot světelně technických parametrů pro jednotlivé aplikační
oblasti
Ref. Spotřeba elektrické energie tedy
18
.Tab.
U nových objektů přesně znám instalovaný příkon osvětlovací soustavy, ale dobu
využití případně skutečný provozní příkon, třeba určit základě informací
o předpokládaném charakteru provozu daného objektu.1 HODNOCENÍ ENERGETICKĚ NÁROČNOSTI BUDOV
Hodnocení energetické náročnosti osvětlovací soustavy liší závislosti tom, zda
se hodnotí navrhovaný, popř. čtení, psaní, obrábění, lékařské zákroky
apod.
2.) využití prostoru.
Požadavky nižší energetickou náročnost osvětlení nelze žádném případě nadřazovat
nad požadavky světelně technické.
Před vlastními úvahami problematice hodnocení energetické náročnosti osvětlení
budov třeba zmínit, primárním účelem osvětlení vytvoření dostatečných světelných
podmínek pro danou zrakovou činnost (např. nově realizovaný objekt, nebo zda posuzuje energetická
náročnost stávající budovy
