Elektrotechnická normalizace v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2009 - v Nové a připravované normy - Revize čistých CSN. Nově připravovaná ČSN 33 2000-1 ed. 2 Ele ktrické instalace nízkého napětí - Cást 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. Hlavní změny připravované v ČSN 33 2130 - Elektrotechnické předpisy. Kriteria pro výběr jisticích a ochranných přístrojů nn. 14. Celostátní setkání elektrotechniků ve dnech 5. a 6. února 2009 v Brně.Revize a údržba nevýbušných elektrických zařízení. Elektrické instalace na hořlavé podklady a v místech se zvláštním rizikem požáru. Celostátní setkání elektrotechniků v Brně Provádění revizí elektrických instalací ve zvláštních objektech. Revize hromosvodů dle požadavků nového souboru ČSN EN 62305 - 1až 4.
Rok realizaci této první ochrany Čechách došlo teprve objekt velkého významu Vyšehradskou pevnost její prachárnu. Byl tak jednou prvních referenčních staveb hromosvodu vzhledem tomu, nacházel velice frekventované obchodní cestě, tak díky veřejné prezentaci své funkce ochrany tohoto majáku došlo také rychlému rozšíření tohoto konceptu. Také těchto předpisech byla zavedena podmínka připojování kovových součástí budovy systém svodů, pokud nebylo možno svod nich oddálit. Tyto předpisy byly vydány hlavně pro ochranu kostelů, skladišť střelného prachu, pro slámové střechy, větrné mlýny, jeřáby, cestovní vozy lodě. Zajímavé je, tento hromosvod byl proveden již sedm let instalaci prvního hromosvodu kontinentální Evropě. Zde roce 1769 udeřil věže kostela San Nazaro následný požár zapálil prachárnu při následné explosi zahynulo 3000 lidí velká část města byla zničena. Reimarus 1794 vydal první "Předpisy pro hromosvody". uvedeno toto: chránit krov střechy jeho konec, jakož střeše nacházející nástavby, komíny věžičky nebo altány pokrýt kovovými navzájem pospojovanými součástmi tak, když blesk udeří jakéhokoliv těchto míst, nalezne jistou cestu svody. Tak roce 1778 Josef Stepling stěžuje nedostatečnost podkladů pro vybudování hromosvodu poličském kostelu. Není bez zajímavosti, tehdejší projektanti ochrany před bleskem potýkali obdobnými problémy jako nyní setkávají jejich současníci. Bylo odpozorováno, pokud vnější plocha pásu nezakrytá, blesk putuje bez poškození svodů zemnící soustavu. Pro systém svodů byly předepsány druhy spojování jako jsou nýty falce provedené tak, aby měly největší pevnost. Svody měly být vedeny nejenom kamenných stěnách, ale dřevě, pokud nebyla jiná možnost měly být upevněny hřeby. Také byla pro hromosvod předepsána vizuální kontrola minimálně každé jaro. Posléze císařovna Marie Terezie nařizuje vybavit všechny sklady munice mocnářství ochranou před bleskem. ironií, první hromosvod českých zemích instaloval Dr. Tyto pásy byly spojovány jednoduchými falci měděné varianty bylo doporučeno tyto jednoduché falce nýtovat nebo provést jako dvojité. Zde bylo použito zajímavé uzemnění prostřednictvím kovového řetězu, staženého Vltavy. Tadeáš Klinkoš (1734 1778) zámku Nosticů avšak nebyl hromosvod dle Prokopa Diviš nýbrž takzvaného Franklinova typu.
111
. byly realizovány hlavně olověnými pásy, které měly mít šířku coulů. Pak již nastala celé Rakouské monarchii masivní výstavba hromosvodů, kterou odstartovala katastrofa městě Brescia Itálii.“ Druhý Franklinův požadavek, kladený hromosvod, stal rozhodující pro praktickou ochranu běžných objektů dnešním provedením hromosvodu. Lichtenberg svou publikaci "Pravidla chování při blízké bouřce". Celá cesta svodů měla být jak jen bylo možné vedena shora dolů těmito pruhy olova nebo mědi. Jako klíčová stavba jeví ochrana před bleskem Benjamina Franklina, kterou byl maják roce 1766 Plymouth. stejném roce zveřejnil filozof experimetální fyzik CH. doporučoval jímací tyče železa nebo mědi pozlacenými jímacími špičkami svody, které mají být vedeny země nejblíže úrovni hladiny spodní vody, nebo blízkosti nějakého vodního zdroje. Měšisích vesničané protestovali, stačilo první léto dva údery hromu zámku bez toho aby došlo škodě bylo protestech. nich bylo např.roce 1753, již Frankin přidával první vlastnosti druhou, „chránit budovu před škodou, jestliže nastane tyče úder blesku“. konečném popisu hromosvodu píše Franklin 1767: „Tedy jímač buď zabrání úderu mraku, nebo když nastane úder, odvede jej bezpečně budovy. pro zemnící soustavu bylo důležité umístit nejblíže nějakému vodnímu zdroji nebo zavést nejhlouběji země
