Kongresový sál SIDIA Olomouc březen 2010. Problémová ustanovení předpisů a norem - stanoviska Odpovědi na dotazy Ing. František Grossmann, Ostrava Stručný rozbor technických norem vydaných v roce 2009 - 2010, přehled norem připravených na vydání v roce 2010 - 2011 Jiří Hemerka d t , Solid Elektro Team Olomouc Provozování zařízení uvedených na trh a jejich změny Ing. Dušan Havel, JUDr. Ing. Ladislav Svoboda, Český báňský úřad Zkoušky revizních techniků elektrických zařízení podle § 9 vyhlášky č. 50/1978Sb. v platném znění ...
Autor: SOLID Team autorizované vzdělávací centrum
Strana 8 z 76
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
ministerstvo) nebo orgán
veřejné moci interpretující právní normu. František Grossmann
Ve svém příspěvku pokusím nalezení stanoviska některým ustanovením předpisů
a norem, aniž bych kladl nárok neomylný názor konkrétní problematice. případě mimosoudního řízení však bývá často jednoduchých
případech) přímo zpracovatel normy.PROBLÉMOVÁ USTANOVENÍ PŘEDPISŮ NOREM -
STANOVISKA
Ing.
Výklad práva
Formulace právních norem mohou být
• exaktní, jestliže obsah použitých slov vět zcela jednoznačný, vychází přesných
definic nebo obecných slov přesně jednotně chápaným významem
• abstraktní, jestliže vyžadují výklad
• vágní, jestliže možné výklady natolik různí nebo jsou natolik neurčité, normu
nelze naplnit nebo vymáhat nebo jestliže neposkytuje dostatečnou právní jistotu.
V případě technických nezávazných norem výklad rovněž dává převážně soud
v případě soudního řízení konkrétnímu sporu mezi subjekty, kteří figurují
v soudní kauze.- není právně závazný, ale značné míře
ovlivňuje praxi
5) výklad oficiální výklad nadřízeného orgánu podává státní orgán pro podřízené
orgány, organizace pracovníky pro závazný jako interní instrukce
U právních závazných předpisů tedy situace jasná, právech povinnostech
fakticky rozhoduje autor prováděcího předpisu (např. úvod je
potřebné uvést něco teorie práva.
Výkladem práva rozumíme objasnění smyslu obsahu právních norem, vyjádřených
v normativních aktech, účelem jejich pochopení používání souladu principy
zákonnosti. vědecký, obsažen publikacích, článcích, komentářích k
zákonům, důvodových zprávách apod.
Podle subjektu, který provádí výklad práva, rozlišujeme:
1) výklad Ústavního soudu podle Ústavy -je obecně závazný
2) výklad vyšších soudů, pokud určen sjednocování rozhodovací
činnosti soudů není právně závazný, přesto jej však nižší soudy zpravidla berou v
úvahu při řešení konkrétních případů
3) výklad orgánů aplikujících právo podávají orgány (soudy, orgány státní správy)
-je závazný pouze pro konkrétní řešený případ
4) výklad doktrinální tj.
Abstraktní vágní formulace právních norem mohou způsobovat, nutný jejich
výklad.
