Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
34. Při uspořádání
rozvoden podle těchto návrhů byla stavební část značně složitá drahá také provozní,
podmínky zhoršily. Místo aby vypínače daly před reaktory, navrhovali umisťovat
reaktory mezi vypínači přípojnicemi. těchto typových rozvodnách může veškeré
44
.
Jiní autoři navrhovali, aby zachovalo obvyklé pořadí umístění přístrojů vývo
dech reaktory, avšak aby reaktory byly jednofázové aby každá fáze byla umístěna
ve zvláštní kobce, takže nemohl vznikat přeskok mezi fázemi bylo možno namon-
Obr. Rozvodna dvěma systémy přípojnic reaktory vývodech, tří-
prostorová. Přitom doporučovalo dávat každou fázi re
aktoru oddělené kobky, aby předešla možnost přeskoku mezi fázemi.
tovat vývodech málo výkonné vypinače malým obsahem oleje. Kdyby re
aktoru nastal jednofázový zkrat zem, mohl vývod vypnout spínačem přípojnic.
Roku 1940 vypracoval Teploelektroprojekt typová uspořádání, kterých při
hlíželo provozním^ zkušenostem nichž byly splněny požadavky, zabezpečující
spolehlivý provoz pohodlnou obsluhu. Teploelektroprojekt, 1940.
Jak bylo již řečeno, získaly letech 1932— kladné zkušenosti nově konstruova
nými reaktory isolovaným vinutím nepoužilo tedy návrhů umístění jedno-
fázových reaktorů.Někteří autoři [93’] došli názoru, musí změnit obvyklé pořadí umístění pří
strojů vývodech.
Předtím však musel spinač přípojnic přepojit reservní systém
