žije-li, nechť klidu jest duše její, ať
nikdy neprocitne vědomí jejího pádu! Vždyť bylo
zbytečné utrpení neplodné pro svět .
PŘBL. 11). »Jarní ouvertura* Goldmarkova naproti ní,
oderně kolorovaná dýšící vůní jara, působí ovšem smyslově
snyslně bezprostředněji.
Druhý pak poutal zejména debutem mladého houslisty Jar. MAXIM GORKIJ. Loeweová.JEDNOU PODZIM . DR. 24) Tanějevově
A-moll (op. Výbornou klavírní sólistkou byla něm sl.
V jarním koncertě Akademického orkestru nová Suita Ostrči-
Aova upozornila pozoruhodné nadání svého skladatele, jemuž
přirozeně mládí dosud nedopouští, aby bezpečně pohyboval
ve velkých formách hudebních své myšlenky všude úměrně
■oděl šat působivé rozvážné instrumentace. Kociána
v koncertě Joachimově, němž ukázal žák Ševčíkův školskou
technikou výborně vyzbrojený hudebně inteligentní.
já zítra najdu místo, uvidíš jako snu slyšel jsem
tichý, přesvědčivý šepot.
Do svítání leželi jsme objetí. když rozbřesklo,
vstali jsme pod lodky šli jsme města. Pak jsme se
přátelsky rozloučili neviděli jsme nikdy víc, jakkoliv
jsem pfil roku všech brlozích hledal milou Natašu, se
kterou jsem přečkal jednu noc, kdysi podzim ,
Umřela-li bylo pro jenom štěstím!) —
nechť spí pokoji.
Jiudba.
Dva poslední večery komorní hudby rovněž měly kvar-
tní novince: Weingartneřově D-moll (op. Jestliže první kvartet vyniká jakousi krátko-
schosti frasí, reflektovaností svého hudebního obsahu, přec je
dádnttt přísnou komposiční logikou, formálně vědomě navazující
styl fakturu beethovenovskou; ale druhý thema-
. PRUSÍK. První dvou
koncertů konservatorních přinesl nový veliký čtyřvětý klavírní
koncert Káanův Fis-moll (op. Novinkou
byly nich šestá C-moll symfonie Glazunovova, poutající zvláště
•oběma středními větami vyvrcholená mohutným, maestosním
klidem závěru, druhá D-dur Brahmsova oběma vzletnými alle-
grovými větami prozrazujícími velkého symfonika bojujícího tra
diční formou beethovenovskou pomalými větami mírně melan
cholicky zastřenými, celkem dílo méně jednotné nežli čtvrtá, níž
m zmínil jindy. 39), dílo obsahově nejednom
směru zajímavé skladatele významně charakterisující (jako
v rušném Scherzu širém zpěvu Adagia), čímž nezůstává vy-
tříbenost formová technická jak obtížném solovém partu
(jmenuji jen krásnou kadenci první věty), tak partu orke-
strálním
