ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 97 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
žije-li, nechť klidu jest duše její, ať nikdy neprocitne vědomí jejího pádu! Vždyť bylo zbytečné utrpení neplodné pro svět . PŘBL. 11). »Jarní ouvertura* Goldmarkova naproti ní, oderně kolorovaná dýšící vůní jara, působí ovšem smyslově snyslně bezprostředněji. Druhý pak poutal zejména debutem mladého houslisty Jar. MAXIM GORKIJ. Loeweová.JEDNOU PODZIM . DR. 24) Tanějevově A-moll (op. Výbornou klavírní sólistkou byla něm sl. V jarním koncertě Akademického orkestru nová Suita Ostrči- Aova upozornila pozoruhodné nadání svého skladatele, jemuž přirozeně mládí dosud nedopouští, aby bezpečně pohyboval ve velkých formách hudebních své myšlenky všude úměrně ■oděl šat působivé rozvážné instrumentace. Kociána v koncertě Joachimově, němž ukázal žák Ševčíkův školskou technikou výborně vyzbrojený hudebně inteligentní. já zítra najdu místo, uvidíš jako snu slyšel jsem tichý, přesvědčivý šepot. Do svítání leželi jsme objetí. když rozbřesklo, vstali jsme pod lodky šli jsme města. Pak jsme se přátelsky rozloučili neviděli jsme nikdy víc, jakkoliv jsem pfil roku všech brlozích hledal milou Natašu, se kterou jsem přečkal jednu noc, kdysi podzim , Umřela-li bylo pro jenom štěstím!) — nechť spí pokoji. Jiudba. Dva poslední večery komorní hudby rovněž měly kvar- tní novince: Weingartneřově D-moll (op. Jestliže první kvartet vyniká jakousi krátko- schosti frasí, reflektovaností svého hudebního obsahu, přec je dádnttt přísnou komposiční logikou, formálně vědomě navazující styl fakturu beethovenovskou; ale druhý thema- . PRUSÍK. První dvou koncertů konservatorních přinesl nový veliký čtyřvětý klavírní koncert Káanův Fis-moll (op. Novinkou byly nich šestá C-moll symfonie Glazunovova, poutající zvláště •oběma středními větami vyvrcholená mohutným, maestosním klidem závěru, druhá D-dur Brahmsova oběma vzletnými alle- grovými větami prozrazujícími velkého symfonika bojujícího tra­ diční formou beethovenovskou pomalými větami mírně melan­ cholicky zastřenými, celkem dílo méně jednotné nežli čtvrtá, níž m zmínil jindy. 39), dílo obsahově nejednom směru zajímavé skladatele významně charakterisující (jako v rušném Scherzu širém zpěvu Adagia), čímž nezůstává vy- tříbenost formová technická jak obtížném solovém partu (jmenuji jen krásnou kadenci první věty), tak partu orke- strálním