ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 626 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ne­ ustále trápil jeho šosatý kabát spodky, jež byly kdysi černé ted skoro sezelenaly, jeho vybledlý plstěný klobouk, jeho těžké polobotky. Nedovedl přemoci,, aby trochu nepoplakal. Těmi- penězi dobyl Paříže, Šest dní, šest týdnů nebo šest měsíců užíval nádherného rozkošivého života, jak se o něm každodenně píše oblíbených časopisech. sestra celního úředníka, unavená hned zpočátku skrovnýi životem venkově, odjela mladým vyslaneckým přín čím Paříže. tak jsem byl ko . Tato vzpomínk jen zvětšila páně Smithersovy žaloby. Myslil, podařilo objevit systém všeobecné reformy evropského celnictví. Mezi ně­ kolika jmény, jež jsem uvedl, vyvolalo jméno barona Herleraulta trapnou vzpomínku. Vzdychal, otíral čelo ostříhanou, skoro lysou lebku, aby zakryl vytrysklou slzu, hleděl velmi daleko ulice, pak otřel brejle pokrčil rameny. pro jeho neelegantní vzhled jeho těžkopádnost. Zapotil se, když nich mluvil.000 zlatých, mohl by, když vyzout služby, vzít aspoň roční dovolenou. Ale napadlo také, že mohl spořit nebo získat najednou velkou sumu. Byla tam známa pod jménem krásna Hollandanky zemřela barona Herleraulta, který r oddal >in extremis«, měl totiž velice rád. Když jsme jedli, počítal, jakou řadu vzácných pokrmů legendár­ ních vín mohli bychom pořídit místo našeho prostého- oběda. pod jeho, jako konopí hrubého vousu řítila slova kapky slin.000 zlatých příjmů, mohl bydlit venkově- blízko moře, měl koně, vozík, rozsáhlý kurník zahradu, v níž dařily vzácné tulipány. Jedna slečen Smithersových. Vysmívali mu. Ba, pracoval již svém pojednání. Kazdou chvíli přál nějaké nákladné radosti. Pak koupil drahé šaty, přijímal hosty svém bytě, cestoval dal vytisknout svou práci; tak dovedl svou myšlenku vítězství.000 luisdorů právě tak horečně jako zlatými.618 PAUL ADAMI Celního úředníka posedla potřeba stát boháčem. Znenáhla přiznal, touží ještě něčem jiném než aby měl velké služné. Hladil svou ostříhanou lebku, upravoval brejle. Nedovedl zjednat nejmenší autority. Pak, myslil, již měl klidný život, asi 60. Trpí-li pro své malé dluhy drzé vě­ řitele, jsou millionáři, kteří ženou výdělkem 20. >Ale,< ujišťoval, >jeho odvislost od představených, kterou způsobila jeho bída potom zu­ božená postava obojí napřed snižovala ostatních lidí. Nezbylo než říci, jak málo uspokojí bohatství ty, kterým náleží.* Tyto naděje uváděly pana Smithersa velké nadšení. Kdyby vyhrál svůj jediný los aspoň 10