kr. 12'—, číšnice kavárny »Mikado«
zl...*
• Dejte pokoj jak pak bych mohla něco takového
uhodnout.
•Pánbůh jim požehnej,* libovala čtenářka . jakby
to bylo krásné, kdybychom dnes byli novinách.. snad není naposledy náš
pan domácí?*
Slepec srdečně rozesmál.«
Kredenecká vyrazila hlavou výklenku, zadívala se
slepce údiv smích střídal její vyjevené tváři..«
• znám?.*
• hádejte znáte ho. >Chvíli
bylo ticho. Jak pak komu jinému by
ty peníze dali.
•Pane Alois prvního apríle máme teprvé či
měsíce.*
•Řekl jsem boží pravdu Evička mně doma o.
>přece nad nimi lidé ustrnuli: prospěch dětí Po
břežní ulice*, předčítala kredenecká, nichž jsme ve
včerejším ranním čísle obšírnějším spůsobem rozepsali, ode
vzdali naší administraci hosté »šumavské borovice* zl.*
•Slečinko,« ozval najednou slepec těch novi
nách není úplné, něco tam schází..*
> stalo tou druhou, starší kdo pak vzal?*
• Slečinko hádejte. prosím vás, řekněte mně to, bych pro
ty děti zrovna duši dala. 228, prodavačky
z Ovocného trhu zl. holka udělá
ještě jednou dobrou partii. 150, doktorsky stůl Vocelků zl.
»Vida vida tady,< ozvala vítězoslavně
kredencká.*
Pan Alois poposedal lavici tak dlouho, seděl
skorém pod samým okénkem.*
Slečna Matilda chvíli zmizela, celá vyjevená. 4'50,
>Filkáři« Dolnopočernické pivnice zl.522 kronbauer:
stránky přeskočím začnu různé zprávy.*
>A pak ř.*
• podívejme mám radost.«
• Pane Alois škoda, jsme zapomněli. >co jsem včera povídala. 4—, dohromady při
jato zl.«
>Ty dětičky jsou rozebrané.
mne sem poprvé dovedla.*
>Ale jděte! kdo pak vzalř*
>Tu mladší, Andulku, odvedla domů nějaká kolářka
ze Soukenické ulice mají dost majetku, ale neměly dětí.
• Tak pane Alois, nedělají žádné drahoty kdo si
přišel pro Evičku?*
• Slečinko á.
